„Chtěl bych být perfektní, ale nejsem. A tak to i berte,“ odpověděl Klempíř na dotaz Paměti národa, zda se udanému muži omluví. Česká televize ministra zastihla před jednáním koaliční rady. „Já jsem se všem omluvil, svým trýznitelům jsem odpustil a následně jsem se pokusil odpustit i sám sobě. Tak snad jsem se s tím nějak vypořádal,“ řekl.
Klempíř sehrál důležitou roli v životě Martina Semráda. Ten se poprvé s StB setkal v únoru 1985, když její příslušníci v noci vtrhli do jeho pokoje na vysokoškolské koleji v Brandýse nad Labem. Tehdy studoval první ročník speciální pedagogiky. „Vůbec jsem nechápal, co se děje,“ popsal Paměti národa s tím, že mu po chvíli došlo, že policisté chtějí najít marihuanu.
Ta ale nakonec nebyla tak podstatná. Zpočátku se sice podle Semráda ptali právě na ni, posléze je ale daleko více začalo zajímat, s kým se student stýká, co čte, kam chodí či jakých koncertů se účastní. Přibližně měsíc před zátahem na koleji založila StB podle Paměti národa Semrádovi svazek pověřené osoby s krycím názvem Pedagog, přičemž ho zařadila do skupiny „volná mládež“.
Na konci schůzky Semrádovi StB nabídla možnost spolupráce. „Jmenovaný s nabídkou souhlasil,“ uvádí svazek. To se ale později změnilo. „Jmenovaný uvedl, že si rozmyslel své rozhodnutí o spolupráci,“ píše se o schůzce konané začátkem března 1985. „Zdůvodnil to tím, že se s tím nemůže psychicky vyrovnat a že by se lidem nemohl podívat do očí. Uvedl, že si je vědom postihu za svou trestnou činnost,“ dodává podle Paměti národa spis.
„Člověk byl vystrašený a nevěděl jsem, co po mně chtějí,“ popsal nyní Semrád, který se tehdy snažil dle svých slov vše oddalovat. „Myslel jsem, že je člověk nějak setřese, že na něj zapomenou, což je asi naivní,“ dodal. „Řekli mi, že když budu spolupracovat, tak dostuduji, když nebudu, tak nedostuduji.“
Vyhazov ze školy
Informace ve spisu následně končí, když děkan fakulty Státní bezpečnost v listopadu 1985 informuje, že se Semrádem proběhne kárné řízení „s cílem vyloučit ho ze studia“. K vyhození z fakulty posléze opravdu došlo. Děkan tehdy při setkání studentovi mimo jiné vytkl, že mu zamlčel, že byl v minulosti podmíněně trestaný.
„Byl to příběh mé lásky na průmyslovce, když jsme spolu začali chodit, nebylo jí ještě patnáct let. Byli jsme spolu ještě v době, když jsem byl na vojně, celkem asi tři roky. Jeden profesor ze střední školy náš vztah ale nahlásil policii,“ vysvětlil Semrád.
Klempíř o spolupráci s StBOto Klempíř se v minulosti ohledně spolupráce s StB hájil tím, že ho příslušníci tajné komunistické policie vyděsili k smrti. „Straší vás sami sebou, straší vás rodinou. Mamka to odnese a tak dále, a já tomu tehdy podlehl,“ popsal v roce 2019 v rozhovoru pro Reflex. „Tenkrát mi dali pár příkladů, co se stane, když to nepodepíšu. Když to neuděláš, tak to uděláš stejně za rok, ale už budeš mrzák. Je to moje noční můra. Absolutní noční můra,“ uvedl Klempíř. |
Než Paměť národa a Reportéři ČT muže oslovili, myslel si, že k němu StB přivedl spolužák Jakub Košík. Podle zmíněných serverů to byl ovšem současný ministr kultury Oto Klempíř.
Paměť národa uvádí, že Klempíř, pod krycím jménem Olda, donášel především na Košíka. V jeho svazku lze najít dvanáct Klempířových udání. Píše se v nich ovšem, byť zprvu pouze anonymně, také o Semrádovi.
První zmínka pochází z listopadu 1984. „Pramen na schůzce hovořil k osobě Jakuba Košíka, který opětovně zorganizoval marihuanový víkend na chatě Ivany Skálové,“ uvádí podle Paměti národa záznam ze schůzky s Klempířem. „Košík se nechal slyšet, že trávu má od kamaráda z fakulty,“ dodává. Semrád nyní řekl, že s kamarády tehdy pěstovali „pár kytek“ ve vesnici Žampach, kde měl další kamarád malířský ateliér.
Podle záznamů Klempíř vypovídal o Semrádovi i později, přičemž StB posléze řekl i jeho jméno. Za spolupráci s StB dostal pozdější ministr peníze, a to i za akci Pedagog. „Za celou dobu spolupráce dostal odměnu třikrát po pětistovce,“ uvedla redaktorka Paměti národa Hana Čápová.
Oto je můj kamarád, říká Turek
Předseda Motoristů Petr Macinka, za jehož stranu se Klempíř stal ministrem kultury, pro iDNES.cz uvedl, že Reportéry ČT nepovažuje za kvalitní publicistiku, a proto je nesleduje.
Na síti X reagoval také předseda poslaneckého klubu Boris Šťastný: „Co vedlo veřejnoprávní Českou televizi k tomu, že ve svém pořadu Reportéři ČT natočila žádná nová fakta nepřinášející reportáž o vynucené roční spolupráci ministra kultury Oto Klempíře s STB, ke které se sám před lety přiznal a za kterou se omluvil?“
„Proč jménem této televize připravovala reportáž a vystupující obstarávala zástupkyně neziskovky Post Bellum (Paměť národa), navázaná na stamilionové dotace z veřejných peněz?“ dodal.
Šťastný redakci iDNES.cz večer také sdělil, že kvůli napojení Paměti národa na dotace je pro něj celá situace velmi složitá. „K uvedené věci se mi obtížně vystupuje, když Paměť národa čerpá obrovské peníze od státu a veřejných instituci, kdy já stát reprezentuji. Cítím se být trochu ve střetu zájmu,“ oznámil.
Čestný prezident Motoristů Filip Turek okolnosti případu podle svých slov nezná a ani jej nezajímají. „Narodil jsem se v roce 1985, nehodlám nikoho soudit. Oto je můj kamarád a skvělý člověk – a to říkám jako někdo, komu velká část rodiny dodnes kvůli nacistům a komunistům žije v Americe,“ napsal redakci iDNES.cz s tím, že ho spíše zajímá minulost prezidenta Petra Pavla. „Byl na té straně barikády, která do takové spolupráce tehdy mladého a zuboženého kluka, jakým byl Oto po jejich psychickém a fyzickém teroru, nutila.“
Reportáž o Klempířovi vedle Motoristů odsoudil také historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je ředitelem Muzea paměti XX. století. Podle Blažka je reportáž tendenční.
„V reportáži mluví jako postižený Otou Klempířem pouze jeden člověk. Jedná se o Martina Semráda, jehož vzpomínky bohužel devalvuje skutečnost, že byl v osmdesátých letech sám podmíněně odsouzen za pohlavní zneužívání nezletilé dívky (a to nikoliv ve spojitosti s Otou Klempířem). Tato informaci v reportáži zazní jen okrajově a není podrobněji vysvětlena,“ sdělil Blažek na sociální síti Facebook.
„V reportáži se opakovaně spekuluje o motivech spolupráce Oty Klempíře se Státní bezpečností, ačkoliv je z dochovaného agenturního svazku jasné, že byl vydírán tajnou policií kvůli drobné krádeži, kterou spáchal jeho kamarád (schoval si u něho kradené věci z trafiky). Mluvil jsem o tom již v DVTV,“ dodal.
„Neobhajuji zde spolupracovníka StB a nemám nic proti kritickému zveřejňování informací ze svazků, ale vadí mi neúplný výklad archivních dokumentů,“ uzavřel svou kritiku Blažek.
