Ničení planety bude jednou vnímáno se stejným odporem jako otroctví, řekl přírodovědec Attenborough |
Vědci sepsali petici, v níž volají po přijetí páté Ženevské konvence. Umožnila by postihovat ničení přírodního bohatství za válek u mezinárodních trestních tribunálů. Češi se myšlence nebrání.
„Osobně bych to podpořil,“ řekl LN ministr životního prostředí a místopředseda vládního hnutí ANO Richard Brabec. Návrh považuje za zajímavý námět k diskusi i ministr zahraničí a místopředseda koaliční ČSSD Tomáš Petříček. „Hodlám v nejbližší době toto téma otevřít na úrovni resortu,“ napsal. Komunisté, o něž se menšinový kabinet opírá, nepovažují podporu ochrany životního prostředí a obranu proti změnám klimatu z pohledu obsahu páté Ženevské konvence za problematickou. „Je to důležité,“ uvedl jejich místopředseda Stanislav Grospič.
Výzva akademiků rezonuje i u opozice. S přijetím nové dohody souhlasí poslankyně Dana Balcarová (Piráti). „Dlouhodobě může přinést pozitivní efekt, podobně jako se podařilo do velké míry omezit používání min a chemických zbraní ve válečných konfliktech,“ uvedla šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí.
Alespoň zčásti pro jsou v ODS. „Přírodu je nutné chránit. V době míru a – je-li to možné – i za války,“ řekl europoslanec Alexandr Vondra. „Ale naprosto odmítám upravovat Ženevské konvence kvůli klimatické hysterii. Právo nemá sloužit módní ideologii,“ dodal.
Vyhazuje se zbytečně moc jídla, plýtvání ohrožuje klima i půdu, varuje zpráva. Zemědělství zabírá třetinu souše |
Volání po přijetí páté Ženevské konvence přichází téměř přesně 155 let po sepsání té první a sedm desetiletí po ratifikaci té zatím poslední. Čtyři zatím existující úmluvy řeší humánní zacházení se zajatci, raněnými nebo civilisty.
Pátá by nově předepisovala, jak se mají účastníci bojů chovat, aby zamezili masivní destrukci přírody. První apel na její přijetí se objevil už zhruba před dvaceti lety. Nyní tedy opět nabývá na síle. Živou vodou ho polila rok stará zpráva vědců, kteří se zaměřili na neklidný region Sahelu. Nárůst ozbrojených konfliktů způsobený vzestupem islamistických skupin, případně zhroucením diktátorských režimů v severní Africe podle nich vede k obrovské devastaci přírodního bohatství. Své závěry zveřejnili v prestižním časopise Nature počátkem roku 2018.
Chaos nahrává pytlákům
V důsledku válek a konfliktů v Africe je kriticky ohrožena například pouštní antilopa adax núbijský, jejíž populace přežívá hlavně na severu Nigeru. Přibližně dvacetimilionová africká země sousedí s Libyí. Když v Tripolisu před osmi lety padl režim diktátora Muammara Kaddáfího, zdejší pytlácké skupiny začaly ve velkém vybíjet gazely dorkas. Podobné tlupy nájezdníků řádí v Mali, kde místní i mezinárodní síly bojují s islamisty. V chaosu vyvolaném konfliktem trpí zejména sloni.
V Čadské pánvi probíhá humanitární krize způsobená kombinací politických konfliktů a ničením životního prostředí. Jezero Čad se za posledních 60 let zmenšilo o 90 procent v důsledku sucha, odlesňování a špatného hospodaření s vodou.
Podle akademiků nejde jen o to, že ve válkách lidé zvířata zabíjejí jaksi mimochodem, například při bombardování nepřítele. V místech konfliktů se zbraně dostávají do rukou kdekomu, navíc se skupiny ozbrojenců často dostanou taky do míst, kde v době míru měla zvířata klid.
„Dopady ozbrojených konfliktů vytvářejí další nepříjemný tlak na už tak ohrožená zvířata prakticky od Středního východu až po severní Afriku. Je proto potřeba, aby se celý svět zavázal k ochraně téměř vyhubené fauny typické pro pouštní oblasti,“ řekl britskému Guardianu ekolog José Carlos Brito z univerzity v portugalském Portu.
Brito je podepsán pod současnou výzvou k přijetí páté Ženevské konvence, ale je i hlavním autorem rok staré podrobné zprávy o dopadech válek na vymírání druhů.
Již dříve přitom jiné skupiny vědců upozorňovaly na vyhubení nosorožců během kmenové války, jež v 90. letech zuřila ve Rwandě (na obnově jejich tamní populace se podílejí i Češi, do země nedávno poslali pět těchto zvířat z chovu ve Dvoře Králové), či na kritické ohrožení gorily horské v důsledku konfliktu v Kongu.
K ničení přírody válkami ale docházelo a dochází takřka neustále. Lze vzpomenout třeba ropná pole, jež během první války v Perském zálivu nechal zapálit diktátor Saddám Husajn. Spojené státy zase během války ve Vietnamu ve velkém „čistily“ džungli používáním nechvalně proslulého herbicidu známého pod označením Agent Orange.
Válka není omluvou
Z českých stran jsou možnému budoucímu přijetí páté Ženevské konvence nakloněni také opoziční lidovci. „KDU-ČSL by v principu byla pro. Je třeba brát ohled na přírodu i během válečných konfliktů. Nicméně také je třeba vzít v potaz to, že při válečných konfliktech často dochází k naprosto nestandardním a nepředvídatelným situacím – a při nich je v první řadě důležité dbát o záchranu lidských životů,“ uvedla jejich mluvčí Denisa Morgensteinová.
To někdejší ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) míní, že není potřeba rozšiřovat pilíře válečného práva o další úmluvu.
„Domnívám se, že trestně stíhat válečné zločince typu Saddáma Husajna, pokud zapalují ropné vrty a masivně ohrožují lidské životy, lze i na základě dnes platných konvencí. Stejně tak je možné trestně stíhat lidi, pokud třeba vybíjejí horské gorily ve Rwandě. Válka není omluvou,“ řekl LN bývalý velvyslanec v USA.
