K pachateli na stožár, kudy normálně vede 400 tisíc voltů, se vydávají i dva policisté ze země. Jejich cíl je jasný. Odzbrojit pachatele a zneškodnit ho. Během několika málo minut se jim to ve výšce pětadvaceti metrů daří. Pachatel je ale vyčerpaný, cesta dolů po stožáru s ním nepřipadá v úvahu. V tu chvíli přichází na řadu policejní vrtulník se svou posádkou. Kromě pilota a policisty se v něm nachází i palubní technik, který pomocí jeřábu spouští policistu na stožár.
Policista na laně během pár minut připne figuranta v postroji k sobě. Okamžitě mává na palubního technika, že už můžou nahoru. Slovní komunikace by v takovém hluku neobstála. Jakmile jsou oba ve vrtulníku, hukot ještě více zesílí a vrtulník jde opět na přistání na louce. Celý zásah netrval ani patnáct minut.
„Klasicky by probíhalo ještě vyjednávání, ale to dnes nenacvičujeme,“ snaží se hluk helikoptéry překřičet mluvčí pražské policie Jan Rybanský. „Pak přijedou běžní pořádkoví policisté, kteří provedou zajištění narušitele a předají ho místnímu oddělení policie,“ vysvětluje pro Lidovky.cz Rybanský, co by se s takovým pachatelem stalo dál. Nyní se však jedná pouze o figuranta.
Důležitá je koordinace záchranáře a palubního technika
Vrtulník se téměř okamžitě vznáší zpět do vzduchu. Na jednu nádrž zvládne u podobného cvičení létat zhruba hodinu. Přichází na řadu scénář, který nacvičují hasiči. Technika, který na stožáru prováděl údržbu, postihly zdravotní obtíže a není schopný dostat se dolů. Jeho kolega proto volá na tísňovou linku.
Za pár minut jsou letečtí záchranáři nad stožárem. Postupně nacvičují hned několik možných způsobů přiblížení k drátům. Jakmile najdou vhodnou pozici, palubní technik spouští hasiče na jeřábu dolů. Zajistit, aby se hasič dostal přesně na sloup, je vzhledem k větru od vrtulí komplikované. Lidé, kteří nácviku přihlížejí ze země, mají sami co dělat, aby se udrželi na nohou. Jednomu z přihlížejících dokonce uletí kšiltovka. A úkolem palubního technika je i v těchto podmínkách navést hasiče přesně na kovový sloup vysokého napětí.
  |
Během pár vteřin se mu to daří. „Právě sehranost lidí s vrtulníkem je důležitá. Hasiči musí při zásahu vědět, co si mohou dovolit,“ zdůrazňuje význam celého cvičení mluvčí hasičů v Praze Martin Kavka. „Koordinace leteckého záchranáře a palubního technika je nejtěžší. Právě na technikovi je přitom bezpečnost záchranářů i zachraňovaných,“ potvrzuje i velitel lezecké části cvičení Petr Křivský z HZS Praha.
„K podobným situacím se v reálném terénu dostaneme například ve skalách nebo v nepřístupném terénu. Už jsme ale zasahovali i na hradbách na Vyšehradě,“ vzpomíná Kavka.
Vodní hladina, skály, lanovka i sloupy velmi vysokého napětí
Důležitá je i koordinace všech částí integrovaného záchranného systému. Zatímco na místo míří policisté nebo hasiči, na provozovateli přenosové soustavy je zejména vypnutí vedení velmi vysokého napětí. „Pokud jde o přímé ohrožení lidského života, vypne dispečer vedení dálkově a to prakticky ihned. Na místo poté vyjede pohotovostní skupina ČEPS, která řeší situaci na místě ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému,“ vysvětluje pro Lidovky.cz ředitel dispečerského řízení Miroslav Šula postup v podobných případech.
Cvičení Lezec 2018 v Praze-Benicích.
Ačkoliv společnost ČEPS pořádá až deset součinnostních cvičení ročně, a to buď v terénu nebo v zázemí, nestává se často, že by byla vypnutá celá linka a hasiči a policisté si mohli podobné manévry vyzkoušet. „Odstavení jedné linky nemá v naprosté většině vliv na zajištění dodávek elektrické energie,“ dodává Šula.
„Dispečeři zároveň cvičí na simulátorech jak v České republice, tak v zahraničí například obnovu napětí po blackoutu. Takovýto nácvik se realizuje společně s okolními provozovateli přenosových soustav, elektrárnami a provozovateli distribučních soustav,“ upřesňuje Šula.
Jedinečnost cvičení potvrzuje i Křivský. „Každé družstvo leteckých záchranářů v Praze má 5 až 6 výcviků ročně. Typově se jedná o záchranu z vodní hladiny, záchranu ze skal a v zimě záchranu z lanovek. Dnešní cvičení je tak pro letecké záchranáře atypické, nezapadá do klasických cvičení,“ vykládá pro Lidovky.cz Křivský v přestávce mezi jednotlivými lety a dodává, že ačkoliv je cvičení důležité, reálné situace se od nich většinou do jisté míry liší. „Můžeme si to přiblížit, ale nikdy nenacvičíme to stejné,“ vysvětluje hasič.
Dva scénáře, které se mohou reálně na sloupu velmi vysokého napětí stát, nacvičovalo v Praze-Benicích pět policistů z pražské zásahové služby a zhruba desítka hasičů ze tří stanic – centrální, smíchovské a krčské. Na cvičení se ale podíleli i pořádkoví policisté a strážníci městské policie, kteří odkláněli dopravu. Kromě koordinace s posádkou vrtulníku a spouštění na palubním jeřábu si vyzkoušeli i samotné lezení na stožár. Ten přitom podle hasičů není úplně obvyklý, pro část zasahujících to tak byla první zkušenost s podobným typem sloupu.
