6. prosince 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pacient zemřel po zásahu taserem, Šabatová kritizovala policii. Sestra mrtvého žaluje ve Štrasburku

Policie použila proti pacientovi tři několikasekundové výboje taseru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Policie použila proti pacientovi tři několikasekundové výboje taseru. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

OLOMOUC/PRAHA Až u Evropského soudu pro lidská práva skončil případ úmrtí psychiatrického pacienta v olomoucké nemocnici, jehož smrti předcházel zásah policie taserem. Hlídka zakročila kvůli agresivnímu chování hospitalizovaného muže. Počínání policistů podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatově odhalilo mezery v tom, jak mají k používání taseru přistupovat. Podnět do Štrasburku podala letos sestra zemřelého, vedle policie kritizuje i práci lékařů.

„Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva vždy směřuje vůči členskému státu, v tomto případě tedy České republice. Smyslem je od soudu získat konstatování porušení Evropské úmluvy o lidských právech, v tomto případě práva na život a práva na ochranu před mučením a jiným krutým, nelidským nebo ponižujícím zacházením, a případně také odškodnění,“ vysvětlila serveru Lidovky.cz svou motivaci sestra zemřelého Petra H.

Její bratr zemřel ráno 6. listopadu 2015 na psychiatrickém oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci. Předchozí večer ho špitál přijal kvůli dramaticky se zhoršující psychické kondici, třicetiletý muž se v minulosti opakovaně léčil s paranoidní schizofrenií. V noci se dostal do konfliktu se sanitářem kvůli tomu, že si zapálil mimo kuřárnu. Střet vyústil v inzultaci. Pacient sanitáře surově napadl, zaměstnanec nemocnice utrpěl velmi těžká zranění.

Muž také vylomil dvoje dveře, vytrhal podhledy ze stropu a na obnažené elektrické rozvody stříkal vodou z hadice požárního hydrantu. Nemocniční personál proto zavolal policii, na místo dorazila čtyřčlenná hlídka. Muže se jí podařilo svést k zemi. Pacient se ale dál vzpouzel, jeden z příslušníků tak opakovaně použil taser. Sestra následně muži vpíchla dve injekce uklidňující směsi. Pacient obratem začal kolabovat, nakonec zemřel po selhání srdce.

‚Cílem nebylo poškozeného týrat‘

Okolnosti tragédie se snažilo objasnit několik orgánů. Postup policie prošetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů pro podezření z usmrcení z nedbalosti. Když případ odložila, Petra H. poslala několik stížností žalobcům. Neúspěšně. Případ se dostal až před Ústavní soud. Konání nemocničního personálu zase prověřil olomoucký krajský úřad. Žádná z kontrol nedospěla k tomu, že smrt muže lze někomu přičíst k tíži.

‚Nešlo to předjímat‘

„Ústavní soud v projednávaném případě dospěl k jednoznačnému závěru, že užití síly proti poškozenému nepřekročilo meze limitované citovanou judikaturou, bylo reakcí na problémy a snahou chránit především poškozeného před sebou samým.“

Ústavní soud dospěl k závěru, že stanoveným standardům vyšetřování předmětné věci dostálo. Je zcela pochopitelné, že pro stěžovatelku a celou rodinu poškozeného není snadné přijmout ztrátu blízké osoby. (..) K úmrtí poškozeného vedl souběh celé řady relativně bezvýznamných okolností, které nebylo možné predikovat, ale za které není současně možné nikoho vinit.“

Z rozhodnutí IV. senátu Ústavního soudu z 21. listopadu 2017.

„Mohlo by pak dojít k ohrožení personálu i dalších pacientů. Taser byl prostě jedinou možnou volbou.“ 

Z podání vysvětlení zasahujícího nadstrážmistra pro GIBS.

„Cílem rozhodně nebylo poškozeného ponížit či týrat, ale pacifikovat jej a zabránit mu v jednání, které bylo bezprostřední hrozbou pro něj i pro jeho okolí,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu, jenž stížnost Petry H. zamítl loni v listopadu. „Policisté na místě samém museli reagovat adekvátně na reálnou situaci, a to bez ohledu na okolnosti, jež poškozeného k jeho ohrožujícímu chování vedly,“ podotkl mimo jiné senát soudce Vladimíra Sládečka.

Se zmíněnými závěry se Petra H. hrubě rozchází. Podle ní policista neměl po taseru sáhnout, jejího bratra měla prý hlídka zklidnit jinak. Nemocnici vyčetla, že její personál s přivolanou policií nekoordinoval postup. Chybou podle ní byla i aplikace léků krátce po zásahu taserem. „Policie byla upozorňována i na pochybení lékařského personálu, které však podle mého a názoru advokátní kanceláře dostatečně neprověřila,“ zmínila pro Lidovky.cz.

Protože veškeré tuzemské opravné prostředky z jejího pohledu selhaly, rozhodla se Petra H. hledat zadostiučinění v zahraničí. Druhou stranou řízení u Evropského soudu pro lidská práva je Česká republika. „V současnosti nemáme informace o tom, v jakém fázi vyřizování stížnosti na soudě je,“ uvedla Petra H. Ze všeho nejvíce poukazuje na to, že policie si měla odpustit opakované použití elektrického výboje proti psychiatricky medikovanému pacientovi.

Devět doporučení policii

Tragické úmrtí přitáhlo pozornost i veřejné ochránkyně práv Anny Šabatová, která provedla šetření po vlastní linii. Zaměřila se především na to, zda vzal policista do rukou paralyzér oprávněně. Podle ní tento zákrok v důsledku ukázal na to, že se příslušníkům policejního sboru nedostává dostačujícího poučení právě pro zacházení právě s taserem. Policii proto doporučila devět dílčích opatření.

„V prvé řadě nedostávají policisté v rámci výcviku úplné a reálné informace o nebezpečnosti taseru, který v důsledku toho považují za neletální (nesmrtící, pozn. aut.) donucovací prostředek, aniž by si byli vědomi skutečných a reálných rizik spojených s jeho používáním,“ uvedla Šabatová k případu ve své poslední bilanční zprávě o činnosti jejího úřadu, kterou na podzim poslala do Poslanecké sněmovny. 

Anna Šabatová.
Policejní prezident Tomáš Tuhý.

Podle jejího soudu v tuzemsku chybí dostatečně efektivní postup při zacházení s duševně nemocnými pacienty. Smyslem takové metodiky má být vyvarovat se konfliktů, kdy je třeba na místo povolat policii. „Ze šetřeného případu je zjevné, že ze strategického a metodického pohledu by bylo do budoucna velmi vhodné koordinovat postupy policistů a zdravotnického personálu nemocnic při zásahu,“ píše Šabatová.

‚Znalci určili jako příčinu smrti arytmii‘

Tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý několik jejích závěrů rozporoval, ale policie její zprávu jako celek neodmítla. Sbor několik dílčích rad vyslyšel. „Policie přijala pět z těchto doporučení, například školení pro velící policisty k vyhodnocení použití taseru, širší interní pravidla použití taseru či prohloubení vzdělávání policistů o jeho zdravotních rizicích,“ sdělila serveru Lidovky.cz Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

‚Nepředvídatelná situace‘

„Taser je třeba vnímat jako donucovací prostředek s menším nebezpečím způsobení smrti (méně smrtící) a s velkým rizikem působení zbytné bolesti, nikoliv jako prostředek ze své podstaty nesmrtící, jak je v současné době vnímán právem České republiky i praxí Policie ČR. Právní úprava České republiky by tedy měla reflektovat reálná rizika spojená s používání taserů jako donucovacích prostředků a jeho skutečnou povahu zbraně méně smrtící, avšak jednoznačně letální (smrtící).“

„V zásadě není téměř sporu o tom, že taser není nijak zásadně nebezpečný pro osoby, které jsou zdravé a nejsou vystaveny dalším faktorům a stresorům. V okamžiku, kdy se do situace zapojí zdravotní problémy, drogy, léky, stres atd., je situace nepředvídatelná, není zatím dostatečně zmapovaná a hlavně je velmi těžké určit, co bylo ve skutečnosti příčinou smrti.“

Z výsledku šetření ombudsmanky Anny Šabatové.

Závěrečnou zprávu ombudsmanky dostalo i ministerstvo zdravotnictví. Resort se podle ní měl více věnovat dohledu na to, jak se v nemocnicích vůči psychiatrickým pacientům používají silové prostředky. Podle resortu se v rámci probíhající reformy psychiatrické péče na toto téma klade dostatečná pozornost. Ministr Adam Vojtěch v září ombudsmanku dopisem ujistil, že jeho resort je na tomto poli připravený s policií spolupracovat.

„Nebráníme se ani další spolupráci ohledně tvorby doporučení, které se týkají postupu při situacích, kdy pro zvládnutí agresivního psychiatrického pacienta zdravotníci volají na pomoc policii a kdy policie působí na půdě zdravotnického zařízení. Již v současné době máme informace o postupném vzniku těchto vnitřních směrnic v rámci poskytovatelů zdravotních služeb,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Zda bratr Petry H. zemřel v příčinné souvislosti s trojicí impulsů z elektrického paralyzéru, není jasné. Pitva tento závěr nepotvrdila, nedokázala ho ale ani vyloučit. „Znalci určili jako příčinu smrti poškozeného srdeční arytmii, jejíž původ však nebyli schopni určit. (…) Dalším spolufaktorem mohla být subjektivní reakce na elektrický výboj taseru, avšak není znám jednoznačný mechanismus jeho možného působení na vznik arytmie,“ shrnul Ústavní soud. 

Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz