ZLÍN Jsou tváří Zlína. Přesto však slavné baťovské domky neodpovídají požadavkům: původní, většinou pouhých třicet centimetrů tlusté cihlové stěny výrazně zvyšují náklady na topení, životnost izolace skončila, obnovit je třeba střechy, sítě a rozvody.
„Odhady životnosti domků se pohybují mezi dvaceti a čtyřiceti lety. Jinými slovy, i ty nejmladší dosáhly téměř jejího dvojnásobku,“ potvrdil LN Jan Obšivač, který má baťovskou zástavbu na starosti v kroměřížském pracovišti Národního památkového ústavu.
V noci na včerejšek se ve zlínské čtvrti Letná zřítil právě jeden z opravovaných domů. Památkáři shodně se stavebním úřadem ale argumentují: tentokrát byl problém zřejmě na straně majitele, odhalil základové zdi právě kvůli izolaci. „Stavební úřad prověří, zda stavebník postupoval v souladu se zákonem,“ potvrdila mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
V domku nikdo nebyl. Pád kolem třetí hodiny ráno ale vystrašil sousedy, kteří volali záchranáře. Podle policejní mluvčí Jany Bartíkové si šestatřicetiletý majitel dům v ulici Pod Rozhlednou pravděpodobně opravoval svépomocí. Sám podle ní připustil, že je možné, že podkopal základy. Sesunuly se dvě stěny a střecha. Protože se nikomu nic nestalo a nikomu nevznikla žádná další škoda, policie nebude případ dál řešit. Sankci může majitel čekat případně od stavebního úřadu a možná i památkářů, protože dům je součástí památkové zóny.
Není to totiž první případ, kdy se ve Zlíně zřítil opravovaný dům, podobná situace nastala například v polovině roku 2008 ve čtvrti Podvesná. Tam pád zapříčinil stav podloží spojený s dlouhodobými dešti.
Památkáři i úřady přitom přiznávají, že domy opravy potřebují. Památkář Obšivač připouští, že jde často o křehkou hranici, jak lidem umožnit opravy domků, ale zároveň zachovat jejich původní koncepci. „Za ty roky již v podstatě není dům, který by měl úplně původní podobu, ostatně ani Zlín nemůže být skanzenem bez života,“ dodává. Právě chyby při opravách ale mohou vzhled města poškodit. Na radnici ve Zlíně zpracovali i materiál se stovkou rad, jak postupovat při opravách domků. Ten myslí i na takový detail, aby spáry měly přírodní šedý odstín. „Bílá barva působí nepřirozeně a vzhledem k moderním probarvovacím systémům se nepředpokládá její přirozené zrání,“ stojí v radách. Tenký pásek, kterým stavební firmy izolační hmotu obkládají, má být co nejpodobnější původním cihlám, tvarem i barvou. Úřady nesmějí diktovat konkrétního dodavatele, snaží se alespoň sjednotit zvolené metody – například tloušťku izolace do deseti centimetrů.
V původní podobě zůstane jen několik památkově chráněných domků, včetně těch, které firma nechala v roce 1935 postavit jako vzorové. Nejstarší stavby z velké části zničilo bombardování na konci druhé světové války.
***
SYMBOL MĚSTA Domů z režného zdiva jsou stovky Je to typická zástavba Zlína: domky s fasádou z režného zdiva. Vznikaly ve 20. a 30. letech minulého století, a to ve variantě pro jednu, dvě, nebo dokonce čtyři rodiny. Podle dokumentů jich vznikly přibližně dva tisíce, přičemž velká část jich stojí dodnes. První stavby měly všechny stejnou podobu, což ovšem mohlo připomínat kasárna. Firma Baťa proto vyhlásila architektonickou soutěž, z níž vzešly nové typy domků. I ty ovšem většinou dodržely nastavený „městský styl“. Dnes většina domů patří jejich obyvatelům.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
