Horác alias Hogofogo z Brdečkova Limonádového Joea je padouch jako vyšitý, a ještě ryze český. Pije pouze whisky, je nechutně bídácký, vilný, hamižný a také odporně brečlavý. Limonádník byl od svého zrodu vždy vítaným kusem pro české operetní soubory, které už dnes téměř vymřely, protože většinou zfúzovaly se vznešenější operou. V letech minulých se hrál skoro v každém českém a moravském divadle, jelikož u diváků pokaždé spolehlivě zabral. Inscenátoři Joea často vymýšleli kdejaké krkolomné inovace a skopičiny. Čas prověřil, že to nemá smysl a že půvab této parodie plně rozkvete, jedině když herci hrají padouchy a klaďase s naprostou vážností.
Poprvé se Horác objevil v Divadle Větrník, kde Brdečkovu parodii morzakorového čtiva uvedli v předposledním roce války. Dnes už se také málo ví, že westernoví padouši byli zesměšněním německých okupantů. V roce 1955 autoři dílko přepracovali, napsali pro něj výborné písňové texty a Oldřich Lipský je nastudoval v Divadle estrády a satiry (pozdějším ABC). Popularitu hry nebetyčně zvýšil film z roku 1964. Horáce v něm hrál Miloš Kopecký a navždy stanovil ideál pravověrného padoucha. Jak praví známý výrok, padouch, nebo hrdina, všichni jsme jedna rodina, a tak by Kopeckého Horác sotva mohl rozkvést, nebýt stejně skvělého Joea v podání představitele operetních milovníků Karla Fialy. Skvěle se inspiroval postavami, které se vší vážností ztvárňoval na jevišti Hudebního divadla v Karlíně, a víc už pro parodii nebylo třeba.
