Jako celek pandemický zákon vytvořený v době pandemie koronaviru u Ústavního soudu obstál. „Ve svém nálezu se Ústavní soud nejprve vypořádal s námitkou ústavní nekonformity zákonodárného procesu, přičemž shledal, že legislativní proces přijetí pandemického zákona nebyl zatížen žádnou vadou zakládající protiústavnost tohoto zákona jako celku,“ uvádí se na stránkách soudu.
Ústavní soud zrušil jediné ustanovení pandemického zákona, zbytek obstál: https://t.co/SQ88rE7wrt https://t.co/dnMJOx1cGP
Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka soud shledal pandemický zákon ústavně konformním. „Zákon jako celek z ústavně právního hlediska obstál. Stát musí mít efektivní nástroje jak pandemii zvládat a nelze se vyhnout plošným zásahům do lidských práv,“ uvedl Fenyk.
Zákon má omezenou platnost do konce února příštího roku a záleží na příští vládě Petra Fialy, jestli se bude zabývat prodloužením jeho platnosti a případnými úpravami. Prezident Miloš Zeman by novou vládu měl jmenovat v pátek. Končící ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ČTK sdělil, že pandemický zákon považuje za důležitý nástroj v boji s koronavirem. „I proto budeme navrhovat prodloužení jeho platnosti a doplníme jej ještě o body, které usnadní příští vládě boj s koronavirem,“ uvedl Vojtěch.
Náhradu podnikatelům po zásahu soudu nemůže stát snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, které se týkají náhrad škod poškozeným. Podle soudu totiž vzniká nerovnost mezi lidmi.
„I když (Ústavní soud pozn. red.) konstatoval, že neexistuje veřejné subjektivní právo na určitý způsob náhrady škody způsobené mimořádnými opatřeními ani veřejné subjektivní právo na zavedení určitého konkrétního programu veřejné podpory za účelem zmírnění ekonomických dopadů, musí být respektován ústavní požadavek zachování rovnosti. Snížení náhrady škody o poskytnuté veřejné podpory tak lze akceptovat, pokud se uplatní za stejných podmínek vůči všem poškozeným a sleduje-li racionální cíl. Tomu ale neodpovídá snížení náhrady škody o návratnou finanční výpomoc, která z povahy věci zvyšuje majetek svého příjemce jenom dočasně, protože je nutné ji vrátit, a neplní tak funkci kompenzační, ale jen překlenovací,“ uvedl soud.
Dvojí právní režim
Podle senátora Jana Horníka je pozitivní, že soud zrušil nejkřiklavější část zákona. Ocenil také, že soud konstatoval, že je v pořádku, že zákon byl schválený v Parlamentu za pouhých 12 dnů. „Možná jsme měli větší očekávání, ale chápeme situaci, v jaké byl zákon přijat. Doba byla zlá a výjimečná,“ řekl Horník. Opozice v únoru podmiňovala přijetím zákona souhlas o prodloužení nouzového stavu.
Senátoři však upozorňují na to, že Ústavní soud nevyřešil situaci dvojího právního režimu, jak navrhovali. Krizový zákon, na jehož základě je možné vyhlásit nouzový stav, totiž poskytuje podnikatelům, jichž se opatření dotknou, větší ochranu než pandemický zákon.
Právník a europoslanec Stanislav Polčák, který senátory u Ústavního soudu zastupoval, řekl, že zatímco krizový zákon vnímá jako součást škody zavřeným provozovnám i ušlý zisk, pandemický zákon dává nárok pouze na náhradu prokazatelné škody. „U restauratérů jsou to například zkažené potraviny, které nestihl kvůli zavření spotřebovat,“ uvedl Polčák. Vláda by tak teoreticky mohla volit mezi krizovým a pandemickým zákonem tak, aby mohla vyplácet nižší náhrady.
Nyní tak záleží na Fialově vládě, která jako opozice zákon kritizovala, zda jej upraví. „Jako senátoři to budeme požadovat, případně se do toho můžeme vložit sami,“ řekl Horník.
Vláda schválila pandemický zákon letos v únoru. Umožňuje uzavírat obchody, služby a další provozy, omezovat volnočasové a hromadné akce a řeší také mechanismus odškodňování. Obecně poskytuje právní rámec k řešení pandemických situací mimo nouzový stav, který je určený pro nejtěžší období.
