ŽENEVA/PRAHA Začíná konečně odeznívat pandemie prasečí chřipky, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila loni v červnu? Všechno nasvědčuje tomu, že ano. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí prý chystá podobné vyhlášení, spousta expertů je však opatrná. Nevylučují, že svět v blízké budoucnosti zasáhne třetí, nebo dokonce čtvrtá vlna epidemie.
Včera o tom v Ženevě debatovali i experti z WHO, kteří prozatím neodvolali pandemii. Před jednáním se nicméně shodovali na tom, že nejspíš sníží loni stanovený maximální stupeň výstrahy. „Pandemii neodvoláme. Sešli jsme se, abychom se dohodli na tom, jestli snížit stupeň výstrahy, a tím tak deklarovat, že epidemie kulminovala a začíná opadávat,“ řekl včera v Ženevě mluvčí WHO Gregory Hartl. Formální rozhodnutí má WHO oznámit dnes dopoledne.
„Pro pandemii neexistuje žádný vypínač. Její konec nenastane ze dne na den,“ vysvětloval dále mluvčí WHO. „Nemoc ještě pořád propuká i mimo chřipkovou sezonu a zasahuje skupiny lidí, kterých se normálně chřipková sezona nedotýká. Dokud to bude přetrvávat, nedá se mluvit o sezonní nemoci. Až se z prasečí chřipky stane klasická sezonní nemoc, budeme moct vyhlásit konec pandemie,“ dodal Hartl.
Faktem je, že počet onemocnění prasečí chřipkou ve světě rapidně klesá. Experti však varují, že šíření viru ovlivňuje celá řada faktorů -počínaje chováním lidí přes počasí až po válku mezi samotnými mikroby (viry). Například epidemie tzv. španělské chřipky, která vypukla v roce 1918, udeřila hned ve čtyřech vlnách a řádila dva roky. Naproti tomu „asijská chřipka“ z roku 1957 měla ze začátku podobný průběh jako současná, prasečí - jedna vlna přišla koncem jara a druhá na podzim. Třetí vlna udeřila koncem zimy 1958 a epidemie kulminovala v roce 1960. U „hongkongské chřipky“ z roku 1968 pak dělil první dvě vlny epidemie víc než rok, přičemž během té druhé se nakazil zhruba stejně velký počet lidí jako během první vlny.
„Ještě to není za námi. Virus tu dál koluje,“ řekla deníku The Washington Post Anne M. Schuchatová, expertka z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Nicméně dodala: „Ale předpovědět, jestli se znovu masově rozšíří, je téměř nemožné.“
Aby toho nebylo málo, experti z WHO varují, že virus prasečí chřipky A(H1N1) může ještě zmutovat nebo se případně spojit s mnohem smrtonosnějším virem takzvané ptačí chřipky. Ptačí chřipkou se od roku 2003 nakazilo 478 lidí a 286 z nich na ni zemřelo. Mezi lidmi je téměř nepřenositelná (musí je nakazit pták). Experti však mají strach, aby vir ptačí chřipky nezmutoval s virem lidské chřipky.
***
Epidemie prasečí chřipky vypukla loni v dubnu. Šéfka Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanová tehdy vyhlásila „mezinárodní stav nouze“. První případy byly hlášeny z Mexika. V červnu WHO vyhlásila pandemii. Na celém světě zemřelo na prasečí chřipku 14 286 lidí, z toho jen v Evropské unii 2290. První verze vakcíny se na trhu objevila 1. října 2009. Světová zdravotnická organizace doporučila zemím na severní polokouli, aby se vakcína proti viru H1N1 stala součástí vakcinace proti chřipkovým virům pro sezonu 2009/2010. V listopadu 2009 bylo do 16 zemí distribuováno 65 milionů vakcín.
