Myslím ale, že se během těch často bouřlivých diskusí vyjevil výrazně ambivalentní postoj zdejších lidí k lékařskému stavu. „Pan doktor“ je v Česku postava dost uctívaná, stačí se jen podívat, kolik se jich uchytilo v politice. Zároveň je to osoba obávaná, má pacienta v moci, již mu může dát dost výrazným způsobem pocítit. Je zažitý zvyk mu proto neodmlouvat, nechat si případné kritické či jízlivé poznámky pro sebe – v zájmu vlastního zdraví, jež za tu trochu nepříjemného pokoření se jistě stojí. A doktoři sami sebe pak mohou vnímat způsobem, který tahle neodporující úcta sugeruje – jako vševědoucí pány tvorstva v bílém. Vůbec bych si netroufl tvrdit, že je tohle sebepojímání mezi českými lékaři obecné nebo alespoň většinové – moje zkušenost s nimi je v zásadě dobrá. Různých hororů o nikoli nekompetenci, ale technokratické aroganci jsem ale slyšel tolik, že si ji troufnu považovat za jev vyskytující se v měřítku větším než zanedbatelném. A je pravda, že diskutované heslo exodus/exitus dokládá značný stupeň sociální idiocie těch, kdo ho vytvořili, i těch, kdo ho schválili. Představitelé lékařů se diví některým pobouřeným reakcím na jejich požadavky. Možná za nimi je také snaha kompenzovat někdejší ponížené mlčení ve chvíli, kdy se mocenský vztah lékař – prostý smrtelník na chvíli obrátil.
Ještě si dovolím poznámečku k té Blance (myšleno význačný pražský tunel ve stadiu zrodu). K údivu pražských činitelů vyšlo najevo, že oproti původně plánovaným šestadvaceti miliardám bude ta díra o deset miliard dražší. Ve filmu Auto*mat režiséra Martina Marečka je zaznamenán spor mezi filmaři a tehdejším primátorem Pavlem Bémem (snímek vznikl v roce 2008). Na tvrzení, že původní rozpočet severozápadní části městského okruhu, jehož je Blanka součástí, vystoupá o dost výš, než je smlouvou stanovená cena, Bém odpověděl dost naštvaně. Aktivisté se s ním pak o to chtěli vsadit, on nejprve odmítl, protože prý není gambler, později ale na kameru řekl, že pokud se náklady skutečně zvýší, odpracuje ve prospěch iniciativy Auto*mat padesát hodin jako dobrovolník.
Provokuje to jednu samozřejmou otázku a taky nesmělý návrh. Sdružení Auto*mat je, pokud vím, zaměřené na prosazování cyklistiky ve městě. Možná by ale při této příležitosti mohlo svůj záběr trochu rozšířit. Nabízí se například manuální čištění fekálních nádrží, výzkum léčivých účinků soustavného sledování videoklipů bulharských géniů erotického turbo etno techna Azise a Desislavy, pořádání kurzů ohleduplného řízení pro skupiny vznětlivějších hokejistů. Ne tedy že bych se s tou radou vnucoval...
O autorovi| ONDŘEJ ŠTINDL, redaktor LN
