* LN Papež Benedikt XVI. poprvé připustil používání prezervativů k zastavení šíření nemoci AIDS, byť v omezených případech. Jak velký je to posun?
- Ono to není jeho oficiální prohlášení, bylo to v rámci rozhovoru pro knihu. Vypadá to sice jako radikální průlom, ale řekl bych, že je to jen takový opatrný krok.
* LN Vám tedy nepřijde, že by šlo o nějaký klíčový mezník?
- Je to určitě zajímavá záležitost, protože poprvé papež připustil možnost použití kondomu jako ochrany před šířením infekčních nemocí, na prvním místě AIDS. Ale současně v tom rozhovoru zachovává všechny ostatní výhrady, které má dnes Řím k používání kondomů. Tudíž tam opakuje, že se lidé nemají bránit přijetí nového života, tedy myšleno že nemají používat antikoncepční prostředky, které nejsou církví dovoleny. Současně tam zdůrazňuje, že sexuální akt se může odehrát pouze mezi vdanou ženou a ženatým mužem. Takže nějaká velká tolerance nebo vstřícnost k antikoncepčním metodám se z toho vyčíst rozhodně nedá. Je to ale samozřejmě snaha vyjít vstříc požadavkům afrických biskupských konferencí, které jsou konfrontovány s nárůstem AIDS ve svých zemích. Takže je to věc, která bude určitě právě v těchto státech velice přivítána.
* LN Proč si myslíte, že s tím prohlášením přišel papež zrovna nyní?
- Řekl bych, že s tím určitě souvisí diskuse, které vede s představiteli afrických církví. Tam on vidí, že šíření AIDS je možné zabránit právě za použití těchto antikoncepčních prostředků. Samozřejmě na ty jeho názory - a to už je jen má spekulace - má určitě vliv i negativní světlo, které na církev vrhly sexuální skandály duchovních.
* LN Myslíte si, že můžeme v dohledné době očekávat i další posuny v náhledu katolické církve na svět, na nějaké citlivé otázky?
- Obecně lze říci, že pontifikát Benedikta XVI. je v mnohém ohledu překvapivý. On se snaží dělat řadu kroků, které směřují k tomu, jak navázat dialog mezi sekulárním prostředím a církví. Myslím si, že jeho konzervativismus je sice přítomen, ale možná je to do jisté míry zdání, že je bytostně konzervativní. I jeho nedávné vyjádření v rámci homilie v Santiagu de Compostela (kde papež uvedl Česko jako příklad země, kde podobně jako ve Francii hrozí převaha světskosti nad duchovnem - pozn. red.) bylo nepochopeno. On chce dialog se sekulárním světem. Ale samozřejmě na druhou stranu se i snaží zachovat církevní identitu v neměnné podobě. Takže ten posun kolem kondomů není tak dramatický, aby se mohlo říct, že nastal nějaký průlom.
* LN Takže to neznamená nějakou změnu katolické církve?
- Určitě ne. Je to ale vyjití vstříc situaci hlavně v rozvojových zemích.
* LN Proč má katolická církev odpor ke kondomům a k antikoncepci vůbec? Mění se nějak ten postoj?
- Problém je v tom, že tady platí velmi striktně, pokud jde o sexuální etiku, církevní nauka, která byla dána v roce 1968 encyklikou Humanae vitae Pavla VI. V ní jsou všechny antikoncepční prostředky kromě přirozené metody označené za církevně nepřípustné. Ale řekl bych, že za tu dobu se situace výrazně změnila, i na poli sexuální osvěty. Myslím, že nelze neustále držet tu konzervativní neměnnou linii, která vychází z Humanae vitae. Navíc už v roce 1968 zazněly velmi silné kritiky i z řad některých biskupských konferencí proti přijetí této encykliky. Už tehdy to nebylo vnímáno jako jednoznačně akceptovatelná záležitost. V současné době nakonec církev asi bude muset reagovat na společenské změny, které se odehrály, a myslím si, že určitým katalyzátorem mohou být i ty sexuální skandály, které ukázaly, že tady se hlásala určitá dvojí morálka. Obecně je tedy možné očekávat, že přijdou nějaké drobné změny, ale nebude to žádná radikální proměna.
