OSOBLAHA Ještě nedávno nebyla na Osoblažsku hospoda, kde by po celý den nabízeli teplá jídla. Tak tvrdě region zasáhla nezaměstnanost. A z nejhoršího pomáhá Osoblažsku věc, která byla ještě nedávno téměř na zrušení: úzkokolejka mezi Třemešnou a Osoblahou. Parní vlaky přitahují do regionu turisty a dávají mu novou páru.
„Jen v Bohušově nyní nově vznikly dvě hospody, podobné je to i v Osoblaze, hodně lidí se uživí ve službách,“ popisuje starosta Bohušova Robert Schaffartzik, jeden z velkých propagátorů úzkokolejky. „Už loni jsme o vlak zaznamenali až nečekaný zájem turistů. Letos bude ještě větší,“ dodává.
Většinu provozu na trati stále zajišťují České dráhy - na rozdíl od dalších úzkokolejek v jižních Čechách, které převzala soukromá firma. O turistický provoz se ale na Osoblažsku stará společnost Slezské zemské dráhy. V sobotu na úzkokolejce zahájila už čtvrtou sezonu na dvacet kilometrů dlouhé trati. Pro turisty budou jízdy pořádat každý víkend až do podzimu.
Turisté objevili romantiku Když lidé ze Slezských zemských drah před čtyřmi lety s provozováním úzkokolejky začínali, doufali, že atrakce přiláká do opuštěného kraje zmítaného až čtyřicetiprocentní nezaměstnaností turisty a s nimi i alespoň náznaky zašlé prosperity. „Ne každý našim plánům věřil. Ztráty ze začátku? Prostě hrozné,“ svěřuje se jednatel drah Jaromír Foltýn. Provoz dotovali ze svého mateřského podniku, opravárenského závodu dopravních prostředků v Krnově. „Teď si ale myslím, že se nám vytrvalost vyplatila. Něco se na Osoblažsku děje,“ přiznává. V souvislosti s úzkokolejkou mluví už jen o mírných ztrátách.
Své šance se chopili také starostové: v Bohušově vybudovali turistický penzion a kemp, podobně jako šest kilometrů vzdálená Osoblaha. „Turisté objevili romantiku zdejšího kraje. Přijíždějí k nám lidé především z ostravsko-karvinské aglomerace,“ pochvaluje si starosta. Tím, čím je pro Čechy okolí jindřichohradecké lokálky, je Osoblažsko pro Moravu. Jedinečnost tratí začínají objevovat i lidé z německy mluvících zemí. Mnoho z nich se jezdí podívat na místa, kde žili jejich předkové - Osoblažsko bylo před válkou výrazně německou oblastí.
Že se zasunuté Osoblažsko zvedá, potvrzují i údaje z ostravského úřadu práce. „Poprvé po dvanácti letech nemá Osoblažsko nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci mikroregionů okresu Bruntál,“ konstatuje Svatava Baďurová z úřadu práce. Zatímco v lednu bylo na Osoblaze ještě sedmnáct procent nezaměstnaných, dnes se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo deseti procent.
Regionu výrazně pomohl i vstup Česka a Polska do schengenského prostoru. „Jsme zasunuti v Polsku. Teď lidé chodí volně přes hranice nakupovat i vydělávat. Z některých obcí jezdí do Krnova přes Polsko, protože je tudy blíž. Prostě jsme se odrazili ode dna. V budoucnu musíme co nejvíce využít dotačních programů EU. Ty programy jsou pro zdejší obce požehnáním,“ uvádí Schaffartzik. Jeho obec má přesně 486 obyvatel. Hned dvacet z nich nyní přes sezonu zaměstnává radnice v rámci veřejných prací. Další si našli práci v zemědělství, kterému se zde opět začíná dařit i díky dotačním programům.
Úzkokolejka byla na Osoblaze postavena před sto deseti lety. Dvacetikilometrovou trať s devíti zastávkami překoná běžný spoj Českých drah za pětačtyřicet minut, ale turistický vlak, který často bývá tažen rumunskou parní lokomotivou, jede zhruba hodinu. „Ta lokomotiva je stoprocentně spolehlivá,“ pochvaloval si v sobotu rumunský výrobek z roku 1955 strojvedoucí Bohuslav Bordovský. Na cestu mezi Třemešnou a Osoblahou stroj spotřebuje tři sta padesát kilogramů uhlí.
Polorozpadlou lokomotivu objevil Jaromír Foltýn před pěti lety v Rumunsku. I za přispění Moravskoslezského kraje se stroj dočkal rozsáhlé opravy v hodnotě tři a půl milionu korun a od té doby se v sezonách při tahání vagonů střídá s další rovněž rumunskou motorovou lokomotivou. „Už k obsluze parní lokomotivy zaškolujeme mladé kluky. My už jsme přece jenom důchodci,“ řekl o osádce parního stroje strojvedoucí Borkovský.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
