Zatímco Ústavnímu soudu vyslovilo důvěru 40% dotázaných, obě komory Parlamentu ČR, tedy Poslanecká sněmovna a Senát, získaly shodně pouhá 4 % hlasů.
Tento výsledek zřejmě odráží znechucení většiny veřejnosti z politické krize, která nastala kolem zrušení říjnového termínu předčasných voleb Ústavním soudem na základě podnětu nezařazeného poslance Miloše Melčáka.
Respondenti průzkumu tak dávají najevo, že Ústavní soud plní svoji ústavní funkci, na rozdíl od politické reprezentace, která je zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Ostatně v předcházejícím průzkumu označila většina dotázaných (67 %) za viníka stávající politické krize vrcholnou politickou reprezentaci. Téměř nulové vyjádření důvěry poslancům a senátorům lze také vyložit jako jisté vyjádření nedůvěry, což je závažným signálem a informací pro vrcholné politiky.
Naopak vysoká důvěra respondentů v Ústavní soud dokládá jednoznačnou pochvalu za neovlivnitelnost a maximální zodpovědnost při dozorování této instituce nad dodržováním Ústavy ČR. Na druhém a třetím místě se v hlasování o důvěře v politické instituce téměř shodným počtem hlasů umístil Prezident ČR Václav Klaus a Fischerova vláda.
Prezidentskému úřadu důvěřuje 27 % dotázaných a Fischerově vládě vyjádřilo důvěru 25 % respondentů. Relativně vysoké procento důvěry čtvrtiny dotázaných Fischerově vládě explicitně vypovídá o podpoře vládě ve vztahu k odpovědnému řešení hospodářské krize.
Lidé tak vládní instituci jako celku důvěřují více než Parlamentu, potažmo politikům, kteří nenabízejí konsensuální a odpovědný přístup při řešení hospodářských problémů.
Druhé místo, které v otázce důvěry vybraným ústavním institucím zaujala hlava státu se ziskem 27 % hlasů je na jedné straně i jistým políčkem prezidentově chování při zpochybnění role Ústavního soudu a také jeho postoji k lisabonské smlouvě a ekologickým tématům.
Na druhé straně se ukazuje, že prezidentovo chování a jednání představuje pro třetinu lidí určitou garanci a jistotu, že je tento úřad spravován zodpovědně a reprezentativně.
Průzkum byl proveden ve dnech 18.-22.9. 2009 na reprezentativním vzorku 8600 lidí ve věku 18-66 let.
