Zájem o ně však roste. Lidé se začínají informovat a hledají také možnosti, jak ušetřit.
PRAHA Zájem o nízkoenergetické nemovitosti stoupl ve srovnání s loňským rokem o polovinu. Lidé si začali nákup nemovitosti lépe rozmýšlet a mnohem více se zajímají o náklady spojené s provozem jejich vlastního bydlení. Tyto informace vyplývají z nového průzkumu, který provedlo realitní tržiště bezrealitky.cz.
„Zájem je obrovský. Navzdory tomu se výstavba nízkoenergetických domů zatím neblíží ani jednomu procentu,“ řekl ředitel developerské firmy JRD Jan Řežáb.
Podle Daniela Morávka, obchodního ředitele společnosti Atrea, která se specializuje na úsporné vytápění budov a vzduchotechniku, jsou nyní v České republice tisíce nízkoenergetických rodinných domů. Pasivních rodinných domů, což je vyšší kategorie, je momentálně zhruba sto. Bytových nízkoenergetických domů jsou jednotky, pasivní bytové domy chybějí zcela.
„Pasivních bytových domů je nula. Málo je však i nízkoenergetických domů. Otázkou také je, jestli je jejich další výstavba nutná, protože se již pohybujeme na hranici spotřeby tepla mezi těmito dvěma typy domů,“ sdělil Řežáb. Dodal však, že i tak očekává obrat situace v nejbližších dvou až třech letech. „Myslím si, že tomu trochu pomůže i program Zelená úsporám, ale také větší povědomí o tomto typu výstavby a zvýšená poptávka,“ dodal Řežáb.
Zmíněný státní dotační program Zelená úsporám se však podle něj týká pouze výstavby pasivních domů, nízkoenergetické opomíjí. O dotaci si navíc mohou zažádat jen individuální stavitelé, nevztahuje se na developerské firmy. Podle pravidel programu totiž o dotaci může zažádat první uživatel domu. „Tato kritéria jsou pro většinu developerů, pokud jde o úsporná opatření, až příliš demotivující,“ dodal Řežáb.
Nastává tak situace, kdy zájemce o bydlení s větší energetickou úsporou nemá nikoho, kdo by mu takový dům naprojektoval a postavil. „Nastaly i situace, kdy k nám přišel investor s konkrétním architektem a projektantem, že chce pasivní dům a máme jim vysvětlit, jak jej navrhnout a stavět. A tak jsme je učili, jak to udělat,“ řekl Morávek. Podle něj však na českém trhu existuje i malá skupina lidí, kteří jsou tahouny této oblasti.
„Například všechny pasivní domy, které dnes stojí, vznikly na popud investora. o spekulativní výstavbě nemůže být ani řeč,“ uvádí.
Do budoucna by se přístup developerů k nízkoenergetické výstavbě mohl změnit. Potvrzuje to i fakt, že společnost Atrea již jedná s některými velkými developery, kteří v Česku působí.
„Jde například o Skansku, která má zájem jít tímto směrem a tyto trendy sleduje,“ potvrdil Morávek. Nízkoenergetickým rodinným domem je ten, který má spotřebu tepla na vytápění nižší než 50 kilowatthodin na metr čtvereční a rok.
Pasivní domy jsou pak logickým pokračovatelem myšlenky dalších energetických úspor. Jejich tepelná spotřeba je tedy ještě nižší než u nízkoenergetických a pohybuje se v rozmezí od patnácti do dvaceti kilowatthodin na metr čtvereční a rok. „České a evropské předpisy nejsou v tomto bodě v úplném souladu. V Evropě představuje obvyklá spotřeba pasivního domu patnáct kilowatthodin, v Česku platí dvacet. Vyplývá to mimo jiné z klimatických dat, protože Česká republika je obecně oblast s nižšími teplotami,“ vysvětlil Morávek.
Pro představu, ve standardním bytě o rozloze 90 metrů čtverečních jsou roční náklady na spotřebu energie přibližně o 15 tisíc korun vyšší než v nízkoenergetickém.
„Pokud by cena energie rostla průměrně o pět procent ročně, pak celková úspora za dobu 40 let dosáhne zhruba 1,8 milionu korun,“ uzavírá Řežáb.
