Prezident varoval, že neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci a spojencům ohrožuje Česko vlastní bezpečnost, kterou jinak než společně v kolektivní obraně nedokáže efektivně zajistit. „Mezinárodní hrozby se zvětšují, zatímco naše výdaje stagnují. Pokud nebude příští rozpočet odpovídat našim závazkům, nevyhneme se debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta,“ uvedl Hrad.
Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden Sněmovna a k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. „Pan prezident řekl, že rozpočet podepíše v pátek,“ uvedl Babiš po setkání.
Státníci diskutovali také o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí či o velvyslancích. Kabinet Andreje Babiše v lednu zablokoval rozsáhlou výměnu zhruba tří desítek velvyslanců a konzulů.
Chce je vybrat znovu, transparentně a v souladu s prioritami nového kabinetu, řekl tehdy ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Po úterní výměně názorů s prezidentem Babiš věří, že se podaří brzy najít dohodu mezi vládou a Pavlem.
„Výsledek zatím není žádný, musím to projednat s ministrem zahraničních věcí. Ministerstvo na některé ty nominace nemá souhlasný názor, protože myslí, že to nejsou profesionální diplomati,“ řekl v úterý Babiš. S Macinkou se premiér k záležitosti pravděpodobně vrátí v pondělí při jednání vlády či koalice.
Podle Hradu se však prezident s premiérem na dnešní schůzce rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí, uvedl po páté hodině odbor komunikace Hradu.
Premiér dále uvedl, že prezident Pavel vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích. Hlavním tématem ale byl státní rozpočet na rok 2026.
„Udělali jsme rozpočet, který jsme částečně zdědili, a určitě máme problém na obraně. Máme desítky zakázek, které šetří policie a NCOZ,“ pokračoval Babiš s tím, že ministr obrany Jaromír Zůna má za úkol přinést do konce května koncepci armády, podle které vláda bude připravovat rozpočet na rok 2027.
Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů.
O návrhu už v pondělí hlava státu jednala s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Schillerová následně novinářům řekla, že Pavel nehodlá návrh vetovat ani zdržovat jeho podpis.
Národní rozpočtová rada (NRR) také vyjádřila pochybnosti o tom, že Severoatlantická aliance uzná všechny obranné výdaje. Česku tak podle rady hrozí, že nesplní závazek vůči NATO ani národní zákon, podle kterého výdaje na obranu mají činit aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
