Souborem novinek, kterému se říká „lex Anička“, poslanci reagují na některé medializované případy, především pak kauzu dívky, které se v médiích přezdívalo „Anička“.
Tu téměř dva roky opakovaně znásilňoval otčím. Navíc si ji natočil na video a pak jí vyhrožoval zveřejněním. Okresní soud mu za to udělil tři roky vězení, Krajský soud v Brně však trest letos v lednu zmírnil na podmínku. Se zdůvodněním, že znásilňování nemělo na dívku větší dopad. Ta se přitom několikrát pokusila o sebevraždu a je hospitalizovaná.
Mírný rozsudek rozhořčil velkou část veřejnosti. Na případ reagovali i politici a opět se vznesla otázka, zda by se neměli soudci povinně školit, mimo jiné právě v oblasti sexuálního násilí. V praxi by to znamenalo, že by se mohli seznámit se znalostmi z oborů jako je například viktimologie, psychiatrie či psychologie.
„Jde o to, abychom zkvalitnili vzdělávání soudců. To znamená, již dnes zákon říká, že se soudci mají vzdělávat, nemá to ale pevná pravidla,“ přiblížil Blažek, proč jeho resort v posledních měsících návrh připravoval. „Připomenu, že před dvaceti lety první pokus, aby to pevná pravidla mělo, zrušil Ústavní soud. My si ale myslíme, že doba se posunula a vymysleli jsme určité řešení,“ doplnil Blažek.
Soudce si stanoví plán
Zmíněné řešení by mělo být takové, že už by nebylo jen na samotném soudci, jak povinnost průběžně se vzdělávat, naplní, jako je tomu nyní. „Podstatou návrhu je povinnost každého soudce si jednou za tři roky stanovit individuální vzdělávací plán, který projedná s předsedou soudu a tento plán doplňovat a dodržovat,“ přiblížil změnu náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
@JozefSikela Nechceme, aby byla znásilnění bagatelizována tím, že „si za to mohla sama“ nebo že „to byl exces“. Proto prosazujeme schválení Lex Anička, který zavádí povinné vzdělávací plány soudců. Mimo to taky zvyšuje částky poskytované obětem trestných činů a navyšuje peníze pro Probační a… https://t.co/uHKnsaFUVs https://t.co/hkhFmXBO9L
Část soudců ale názor s ministerstvem nesdílí a jsou k povinnému vzdělávání spíše skeptičtí. Podle nich by to zasahovalo do jejich integrity. „Nevím o tom, že by existoval nějaký zpracovaný dokument, který by dokládal, že nedostatek celoživotního vzdělávání má za následek nějaké konkrétní chyby justice,“ řekl MF DNES prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
„Že je řada soudců, kteří by se měli vzdělávat víc, to je pravda. Chápu tu motivaci, ale nejsem si jist, jestli zrovna tohle je cesta k lepším zítřkům, už třeba jen proto, že zejména soudci na menších soudech se musí věnovat řadě různých odborných agend, protože tam specializace není,“ přiblížil Vávra.
Proti samotné myšlence lépe koordinovat vzdělávání, ale šéf unie nic nenamítá. „Jen se bojím, že ve chvíli, kdy se z toho udělá formalizovaná povinnost, tak u těch, kteří to potřebují, to povede ke švejkování. A ti ostatní to budou cítit jako úplně zbytečnou buzeraci,“ vnímá Vávra.
Vzdělávání soudců nabízí Justiční akademie pod ministerstvem spravedlnosti. Nově by měla nabízet i vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života. „Je důležité říct, že se nebavíme jen o znalostech právních, ale i celé řadě dovedností z dalších oborů jako je psychologie, viktimologie nebo ekonomika a účetnictví,“ uvedl příklady Dvořák.
Povinné vzdělání může podle advokáta Daniela Bartoně přispět k tomu, že budou mít soudci k obětem lepší přístup. „Třeba pokud jde o výroky typu, že stovky znásilnění nezanechaly na oběti žádné následky nebo skoro žádné. To si těžko dovolí někdo, kdo má za sebou studium základu viktimologie,“ poukazuje advokát na výroky, které zazněly od soudu v případě Aničky.
Více peněz pro oběti
Poslanci předkládají celkem dvě novely, ta druhá navrhuje zvýšení částek, které se poskytují obětem trestných činů. „Týká se to některých parametrů, při získávání finančních prostředků ze státního rozpočtu pro oběti trestných činů.
Ty se vyplácejí z peněžitých trestů, které jsou vybrány a nastal čas, aby se tyto parametry zvýšily a peněz pro oběti bylo více,“ okomentoval Blažek. Návrh tak valorizuje částky, které ministerstvo spravedlnosti obětem poskytuje. Původní zákon o obětech trestných činů je určil fixně a částky už neodpovídají ekonomické realitě.
„Zároveň mechanismus nastavujeme tak, aby ta částka byla vázána na hrubou mzdu, takže i do budoucna podle toho, jak se bude vyvíjet ekonomika, tak budou stoupat částky peněžité pomoci,“ doplnil Dvořák. Návrh také rozšiřuje okruh lidí, kteří mají na peněžitou pomoc nárok, a to i na druha a družku oběti.
Oba návrhy mají ve sněmovním podvýboru podporu koaličních stran i opozičního hnutí ANO. Blažek proto předpokládá, že stanovisko vlády k nim bude kladné. S návrhy by se měl vládní kabinet seznámit během července. Poslanci by chtěli, aby pravidla platila už od ledna.
