„Já jsem přesvědčen o tom, že bezpečnostní situace, ve které se nacházíme, i způsob zajišťování bezpečnosti naší země prostřednictvím kolektivní obrany vyžaduje, abychom naplnili to minimum, protože v rámci kolektivního systému náš podíl stojí výrazně méně, než kdybychom měli naši bezpečnost zajišťovat mimo nějaký ten alianční systém,“ zdůraznil Pavel.
„A proto je důležité, abychom ty závazky, které v rámci aliance máme, plnili. Budeme-li utrácet za naši obranu méně než 2 procenta, nebo částku kolem dvou procent, tak tento cíl nesplníme,“ dodal Pavel.
Pokud jde o Koncepci výstavby armády do roku 2040, materiál je podle prezidenta natolik komplexní, že Bezpečnostní rada státu jednání o něm přerušila a zřejmě se k němu v brzké době vrátí.
Hrozba kompetenční žalobou trvá, ale prezident věří v kompromis
V souvislosti s červencovým summitem NATO se vláda s prezidentem přou o to, kdo bude tvořit českou delegaci. Pavel kvůli tomu minulý týden navštívil jednání vlády. Po pár minutách ho ale opustil, protože vláda před jeho příjezdem program změnila a o bodu se nejednalo. O složení delegace na summitu rozhodne příští týden v pondělí.
Kdyby ho vláda nevzala do Ankary na summit NATO, platí podle prezidenta Pavla stále to samé, že by musel podat kompetenční žalobu, jak opakovaně řekl. Věří ale, že se najde kompromis a že na summit NATO vedle zástupců vlády zamíří i on.
Babiš řekl, že vláda má k řešení před summitem NATO v Ankaře řadu věcí vedle koncepce výstavby armády. „Tak jsme to ještě ani nedokončili,“ uvedl Babiš. Řekl, že je rád, že se Pavel do diskuse zapojil.
Ministr obrany Jaromír Zůna hodnotil účast prezidenta pozitivně, Pavel podle něj několikrát věcně vystoupil.
Zůna řekl, že jednání bylo dlouhé a rada se znovu sejde v termínu, který určí Babiš. Mohlo by to být 2. července.
„Cílem nebylo schválit, ale projednat záměr té koncepce a prodiskutovat směřování celkové výstavby armády na pozadí závazků, které máme vůči alianci a na pozadí přípravy státního rozpočtu,“ uvedl ministr obrany.
„Nemáme žádný stanovený termín, dokdy to musí být, protože jsme v dvouletém předstihu, tak diskuse pokračuje a bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet tvorba státního rozpočtu a další výhledy,“ řekl Zůna.
Koncepci výstavby armády představil ministr obrany premiérovi už v květnu při jeho návštěvě ministerstva obrany. „Plánovat do roku 2040 jen 32 tisíc vojáků, s tím určitě nejsem spokojen,“ řekl tehdy Babiš. Podle něj má nyní česká armáda 25 750 vojáků. Stát by podle premiéra měl nabírat minimálně dva tisíce vojáků ročně. Zároveň chce znát důvody odchodu vojáků ze služby. „My musíme zkrátka dát takové podmínky, aby z armády naši vojáci neodcházeli,“ řekl Babiš.
Uvedl také, že armáda počítá s rozvojem protivzdušné obrany. Připomněl pořízení izraelského systému SPYDER a řekl, že vedle dvou již dodaných baterií mají dorazit další dvě a čtyři nové systémy SPYDER chce vláda ještě koupit.
Současnou koncepci s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 bývalá vláda Petra Fialy. Podle Babiše se má dokument vrátit k původní koncepci budování armády, schválené za předchozí vlády ANO, se zaměřením na plnění aliančních závazků v těžké a střední brigádě.
Bezpečnostní rada státu měla projednávat podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí za Motoristy Petra Macinky i zpřísnění režimu pro ruské diplomaty přijíždějící do Česka z jiných zemí v schengenském prostoru. Nyní Česko vyžaduje od ruských diplomatů předchozí oznámení.
