„Během mého setkání s prezidentem jsme projednali vojenskou podporu Ukrajiny. Poděkoval jsem mu za českou muniční iniciativu a za její pokračování. Očekáváme, že dodávky munice budou probíhat bez jakýchkoliv zpoždění. Hovořili jsme také o spolupráci ve společných obranných programech. Děkuji za setkání a za veškerou podporu poskytnutou Ukrajině,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síť X.
Pavel přitom řekl, že kdyby Česko nyní přestalo Ukrajinu podporovat, bylo by „samo proti sobě“. Už nyní se totiž podle něj rozhoduje, zda se české firmy budou podílet na poválečné obnově Ukrajiny.
Český prezident se přitom vyjádřil i k vystoupení ministra zahraničí Spojených států Marka Rubia. To podle Pavla rozptýlilo v Evropě obavy. Kritika podle něj v projevu zůstala, ale byla mnohem konstruktivnější, řekl prezident českým novinářům. Dodal, že USA a Evropa mají společné cíle.
„Je na nás všech, včetně Spojených států, a možná především na nich, abychom zvýšili politický tlak na Rusko, a ne na Ukrajinu, protože to Putina ke stolu nepřivede,“ řekl Pavel během svého projevu. Rusko podle něj musí pochopit, že „jedinou cestou je jednat“. „Nejsme si jistý, že Rusko dospělo mentálně do tohoto bodu,“ dodal.
Pavel připomněl své vystoupení v Mnichově před rokem, ve kterém varoval před přehnaným optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině. Řekl, že nechtěl, aby přehnaná očekávání vyvolala zklamání a frustraci. Ve své promluvě zdůraznil, že situace na bojišti není „příznivá“ ani pro Rusko. „Cena každého čtverečního metru (zabraného) ukrajinského území je enormně vysoká,“ řekl.
Podle českého prezidenta by se v Evropě měl rozšířit „skandinávský duch“. Země na severu Evropy se podle něj totiž nebojí vzdorovat i velmocím, jak se ukázalo v případě nedávného sporu Dánska se Spojenými státy o Grónsko či v případě ruských hrozeb vůči Finsku před jeho vstupem do NATO. „Rusko je slabá země s mnoha jadernými zbraněmi,“ řekl prezident. Tak by se k Moskvě mělo podle něj přistupovat.
Prezident v debatě rovněž podpořil názor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v projevu na bezpečnostní konferenci řekl, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnější evropskou armádou a měla být součástí NATO. Oba prezidenti v místě konání akce spolu – jak již bylo napsáno – hovořili a podle Pavla by bylo „opravdu velmi chytré“ mít armádu, jako je ta ukrajinská, v NATO, protože je nyní vedle té ruské „nejzkušenější“ na světě.
Český prezident vystoupil v panelové diskuzi společně s lotyšským prezidentem Edgarsem Rinkévičsem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem a nizozemským premiérem Dickem Schoofem. Také podle čtveřice těchto evropských politiků Rusko nyní nemá zájem o uzavření míru. Od ruské invaze na Ukrajinu uplynou přespříští týden čtyři roky.
Ukrajinský oběd, který byl také součástí konference, pak v Mnichově navštívil také ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč, který byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých ve válce na Ukrajině diskvalifikován z olympijských her. Vysloužil si potlesk vestoje a označení hrdina.
9. února 2026 |
