Česko na summitu takzvaného Slavkovského formátu zastupoval prezident Petr Pavel, Slovensko prezident Peter Pellegrini a Rakousko prezident Alexander Van der Bellen.
Hlavy států v úterý po uvítání na hradním nádvoří položily věnce k památníku Brána svobody. Ten byl pod hradem Devín u slovensko-rakouských hranic vybudován na počest čtyř stovek lidí, kteří zahynuli při pokusu o útěk z komunistického Československa do západních zemí. Hranice u Devína patřila před rokem 1989 k takzvané železné oponě mezi Východem a Západem; na Slovensku ji tvořily i technické zábrany včetně plotů s cílem zamezit nekontrolovanému přechodu lidí do Rakouska.
Rovněž se v bratislavském muzeu moderního umění Danubiana setkaly se studenty středních škol ze všech tří zemí. Za každý stát se summitu zúčastnily tři studentské týmy a každý měl příležitost prezidentům představit svůj inovační projekt. Jeden z českých týmů se zaměřil na vývoj chytrých brýlí pro nevidomé, další se věnuje vývoji průzkumného dronu. Třetím českým projektem je aplikace Work Finder, která má pomáhat propojovat firmy se studenty hledajícími brigády, praxe nebo krátkodobé úvazky.
Debata o Rusku a Ukrajině
Podle prezidentů Česka, Rakouska a Slovenska najít osobnost, která bude zastupovat Evropskou unii na jednáních s Ruskem ohledně ukončení války na Ukrajině. Slovenský prezident Peter Pellegrini to řekl na tiskové konferenci po dnešní schůze se svým českým kolegou Petrem Pavlem a hlavou rakouského státu Alexanderem Van der Bellenem. Tyto tři země takzvaného Slavkovského formátu chtějí také spolupracovat při regulaci využívání sociálních sítí mladými lidmi.
„Nemůžeme čekat, že diskuse o ukončení války povedou jen Spojené státy. Bez komunikace i ze strany Evropské unie zůstaneme bokem a budeme pouze přihlížet, jaké dohody uzavřou v případě mírového řešení tohoto konfliktu Spojené státy s Ruskou federací a s Ukrajinou,“ uvedl Pellegrini.
Pavel českým novinářům řekl, že si nedokáže představit budoucí jednání o bezpečnostním uspořádání v Evropě bez toho, že bude za Evropu hovořit jeden člověk. „To by určitě nebylo úplně šťastné, takže je na místě takovou debatu zahájit,“ uvedl.
Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Evropská unie na konflikt zareagovala například sérií protiruských sankcí a schválením půjčky Kyjevu v celkové hodnotě 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč).
Prezidenti podle Pellegriniho hovořili také o stávající situaci ve světě. „Všichni si uvědomujeme, že mezinárodní prostředí se mění, velcí hráči začínají prosazovat své vlastní pozice a prosazují je svým způsobem,“ řek slovenský prezident.
Pellegrini také uvedl, že Česko, Rakousko a Slovensko chtějí spolupracovat při hledání společných řešení ohledně omezení přístupu mladých lidí k sociálním sítím, byť za nejúčinnější označil případný jednotný celoevropský postup. Moderní technologie podle něj sice pomáhají i běžném životě, současně ale přinášejí množství rizik.
Slavkovský formát je jedním z uskupení středoevropské spolupráce. Podle české prezidentské kanceláře vznikl původně především kvůli praktické stránce sousedských vztahů a přeshraniční spolupráce, dnes ale slouží i jako koordinační platforma například pro aktivity v Evropské unii. Na úrovni prezidentů se setkání poprvé konalo loni, a to ve Slavkově u Brna. Aktuálně je předsednickou zemí Slovensko, od července vedení převezme Rakousko.
