Česko musí podle prezidenta Pavla naplňovat svůj závazek obranných výdajů slíbený v NATO, nebo jasně občanům říct, jak jinak zajistí jejich bezpečnost. NATO v současnosti vyžaduje od svých členů, aby na obranu dávali dvě procenta HDP. Vláda Petra Fialy se v minulosti zavázala výdaje do roku 2030 postupně navyšovat na tři procenta.
Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa by podle Pavla mělo utvrdit Evropu v tom, že za svou bezpečnost zodpovídá sama. „Myslím, že cílem je vytvořit situaci, ve které budeme rovnocenným a sebevědomým partnerem Spojených států,“ řekl Pavel. Evropa ale podle něj musí být připravena řešit problémy sama. Tlak na evropské spojence ke zvyšování výdajů na obranu je podle Pavla v jejich zájmu.
Česká armáda se podle prezidenta bude muset zabývat tím, jak zajistit dostatek vojáků pro svou obranyschopnost. Ve vysílání řekl, že znovuzavádění vojenské základní služby je jen jednou z mnoha cest. Do budoucna bude podle něj záležet na tom, jak bude stát schopen rekrutovat v rámci stávajících podmínek.
„Může to být formou různých záloh, ať už aktivních, nebo dobrovolných, nebo systém dobrovolného výcviku pro dobrovolníky,“ řekl Pavel. „Vidíme, že naši občané jsou hodně nakloněni dobrovolnosti,“ dodal.
Na propuštění Čecha se podílely desítky lidí
Pro propuštění Čecha Jana Darmovzala, který byl vězněn ve Venezuele, byla klíčová americká vojenská intervence, řekl Pavel na Nově. Právě akce Spojených států vytvořila podmínky pro propuštění politických vězňů. Na vysvobození Darmovzala se podle Pavla podílely desítky lidí, včetně diplomatů a církevních představitelů.
Venezuelské úřady zadržely Darmovzala při jeho turistické návštěvě země v září 2024 s tvrzením, že se chystal podílet na plánu zabít Madura a svrhnout tamní vládu. Darmovzal byl propuštěn minulý týden, armádní speciál jej v neděli večer dopravil do Česka.
Nabídka letounů L-159 Ukrajině
Prezident komentoval také současnou situaci na Ukrajině. Cílem by mělo být, aby Ukrajina už neztrácela území a aby Rusko pochopilo, že jedinou cestou ven jsou mírová jednání. Pavel Ukrajinu navštívil minulý týden na pozvání prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho cílem bylo podívat se, jak na Ukrajině funguje česká podpora, například v nemocnicích. Od Zelenského dostal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu.
Během své návštěvy v Ruskem napadené zemi diskutoval také prodej čtyř letounů L-159. Žádný příslib ale podle svých slov nedal. Tento krok mu ale vyčetl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj se prezident zachoval jako slon v porcelánu. Pavel později uvedl, že návrh vzešel z ukrajinské strany, letouny jsou podle něj předmětem zájmu země minimálně půl roku.
„Armáda nikdy nemohla specificky říct, že ta technika je nepotřebná. To by mohla říct jen ve chvíli, kdy by měla náhradu,“ okomentoval Pavel. Případné postoupení čtyř letounů by obranyschopnost země nepoškodilo, dodal. Také náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek řekl, že armáda byla připravena letouny pro Ukrajinu vyčlenit.
Babišův střet zájmů musí posoudit odborníci
Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí podle Pavla posoudit odborníci. Podle něj je na Babišovi, aby uspokojivě vysvětlil, jak svůj střet zájmů vyřešil. „Málokdo z nás se vyzná v obchodním právu natolik, aby dokázal posoudit, jestli a do jaké míry došlo k naplnění litery zákona,“ řekl Pavel.
Převod do fondu byl podle něj asi nejrealističtější možností. Z jeho pohledu bylo veřejné oznámení řešení naplněním toho, co Pavel po Babišovi požadoval.
„Nejmenování Turka není náhlý popud“
Pavel také komentoval své rozhodnutí nejmenovat Filipa Turka (Motoristé) do funkce ministra životního prostředí. Hlavní důvody, proč ho Pavel nechce na post jmenovat, nejsou podle něj dílem náhlého popudu, ale spočívají v dlouhodobém sledování motoristického poslance.
„Sledoval jsem jeho vystoupení i aféry kolem něj, ať to byla výstavba dvou objektů v zóně, kde se stavět nesmí, jeho výroky na adresu žen, menšin, některých politiků nebo zemí. Dospěl jsem k názoru, že takový člověk by neměl být ve vysoké politické funkci,“ vysvětlil Pavel.
Měl by se Filip Turek stát ministrem v nové vládě?
Prezident by podle něj měl dohlížet na to, že lidé jmenovaní do politických funkcí splňují alespoň základní kritéria. Turka by podle svých slov nemohl s klidným svědomím jmenovat.
„Můj názor je v podstatě irelevantní, ale jde o to, jakým způsobem se kandidát srovnává s naším právním řádem a s Ústavou,“ prohlásil Pavel. Běžný občan by si podle něj jinak mohl říct, že to, co Turek reprezentuje, je správné.
Pavel také upozornil, že Motoristé na kontroverzích Filipa Turka v podstatě postavili svou volební kampaň. Řekl, že pokud je právě on tím posledním, který může zabránit jmenování Turka do funkce, pak to udělat musí. Většina populace si podle něj navíc nepřeje, aby Turek byl ministrem.
Na otázku, zda by lidé mohli podobně hodnotit například Pavlovu jízdu na motorce bez přilby, řekl, že je nutné tyto situace dávat do kontextu. „Bylo to asi padesát metrů na veřejné komunikaci, čímž jsem asi tak maximálně ohrozil sebe. Přihlásil jsem se k tomu, řekl jsem, že to byla chyba,“ okomentoval prezident s tím, že také poslal peníze na fond obětí dopravních nehod.
