Babiš s prezidentem se už několik měsíců přou, zda se hlava státu summitu v Ankaře zúčastní. Babiš v sobotu neodpověděl na novinářský dotaz, zda by prezident mohl letět na jeden ze dvou dnů summitu a premiér na druhý. Vláda o složení delegace na summit NATO rozhodne 8. června.
„Myslím, že by prospělo naší zemi jak dovnitř, tak navenek, kdybychom se domluvili na kompromisu, to znamená, že pojedeme oba, každý se budeme účastnit té části, pro kterou máme asi více předpokladů a věřím, že zasedání vlády 8. června tímto směrem půjde, protože by to prospělo určitě nám všem,“ řekl prezident v ČT.
Pavel, který se zúčastnil všech summitů NATO od nástupu do funkce a v minulosti byl předsedou Vojenského výboru NATO, na své účasti na akci v Ankaře trvá. Tento týden řekl, že má připravenou kompetenční žalobu, kterou by mohl použít, pokud ho vláda do delegace nezařadí. Babiš už dřív řekl, že by prezident neměl být součástí delegace. Výdaje na obranu země by měl na summitu podle něho obhajovat kabinet.
ČR podle Babiše letos nejspíš nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), avšak je odhodlaná splnit nový cíl NATO dávat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035. Plnění závazků bude jedním z hlavních témat summitu NATO v Ankaře 7. až 8. července.
Babiš pro deník Financial Times (FT) uvedl, že Česko má výhodu v tom, že český premiér je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Evropští spojenci se obávají, že jim Trump na summitu vyčte výši výdajů, kterými přispívají na obranu v alianci.
Obrana má podle rozpočtu letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což představuje necelých 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly letos dosáhnout zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Loni ČR vydala na obranu 171,1 miliardy korun.
Menší a střední národy uspějí jen spoluprací
Menší a střední národy mohou najít uplatnění pouze tehdy, budou-li úzce spolupracovat a nebudou závislé na těch velkých, řekl v neděli prezident Petr Pavel v Neratovicích na vzpomínkovém setkání u příležitosti letošního 150. výročí úmrtí historika a politika Františka Palackého. Zdůraznil, že členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci Česko chrání a pomáhá mu v prosperitě. Vyzval k tomu, aby se ze vzdělání stala strategická priorita. Palacký žil v neratovické části Lobkovice, kde je i pohřbený.
„Síla naší země bude v tom, jak dobré budeme mít vztahy s našimi sousedy a se zeměmi podobné velikosti v Evropě, abychom nevytvářeli závislosti na těch větších, ale udrželi si pokud možno co nejvíce z vlastní identity. Což ale neznamená, že bychom se měli odstřihovat od těch ostatních, že bychom měli hovořit o své vlastní autonomii v situaci, kdy víme, že pro náš národ je v současné době nejlepší být partnerem nejenom v rámci Evropské unie, ale i v rámci NATO, protože to je to, co náš národ nejenom chrání, ale také ho činí národem prosperujícím,“ řekl prezident.
Zmínil, že Palacký měl rád ruský národ, odsuzoval ale imperiální politiku ruského vedení, jeho rozpínavost i přesvědčení, že Rusko je předurčené k vládě všem ostatním slovanským národům.
Pavel parafrázoval Palackého výrok, že o vlastenectví nelze pouze mluvit, ale je třeba pro něj něco obětovat a každý den něco dělat. Palacký si podle prezidenta uvědomoval, že síla menších národů je ve vzdělání. „Pokud budeme chtít, abychom jako národ prospívali, pak je potřeba ze vzdělání učinit opravdu strategickou prioritu,“ dodal Pavel.
Palackého potomek Václav Macháček-Rieger promluvil o tom, jak by Palacký prožíval současné světové dění. „Jsem si jistý, že by měl obrovskou obavu ze ztráty těch nejvyšších hodnot, které jsou nyní u nás, ale i jinde tak silně ohroženy. Jde o hodnoty univerzální, právě ty, které prosazoval celý svůj život. Svoboda, pravda, spravedlnost, lidská a občanská práva, solidarita a soucit,“ řekl Macháček Rieger.
Slušní lidé mezi námi
Do veřejné funkce nelze jít s tím, že člověk bude veleben, řekl v neděli na festivalu Mezi ploty prezident Petr Pavel. On a bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na festivalu dostali cenu občanských iniciativ Slušný člověk mezi námi. Udělila jim ji skupina Manifest 2025, za níž stojí asi 11 občanských iniciativ.
Prezident poukázal na to, že různí lidé mají různé pohledy na věc a i když se člověk snaží s nejlepšími úmysly „zachránit svět“, vždy někdo situaci uvidí jinak. „To je třeba vzít na vědomí hned na začátek. Kdo jde do veřejné funkce s tím, že bude veleben, bude muset rychle vystřízlivět,“ řekl prezident. Čaputová se označila za obyčejného člověka, jemuž se stala neobyčejná událost. Za nebezpečné považuje sebestředné ego.
Organizátoři z Manifestu 2025 uvedli, že nechtějí oceňovat politické funkce, ale poděkovat za snahu úsilí chránit hodnoty, které pomáhají držet společnost pohromadě i v době napětí a nejistoty.
Pavla ocenili za důstojný výkon veřejné služby, podporu demokratických hodnot a schopnost spojovat společnost, Čaputovou za mimořádnou osobní statečnost, lidskost a dlouhodobou kultivaci veřejného prostoru. Mezi dřívější laureáty ceny patří například zesnulá jaderná expertka Dana Drábová, bezpečnostní analytik Otakar Foltýn nebo herec Ondřej Vetchý.
