Prezident podle Babiše jen potvrdil, že je lídrem opozice, Pavlův krok označil za aktivistické veto.
Zákon dostane k novému hlasování Sněmovna. Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě může prezidentovo veto přehlasovat nejméně 101 hlasy poslanců.
Přehlasujeme Pavla, říkají Babiš i Schillerová
Babiš řekl, že udělá vše pro to, aby koalice Pavla přehlasovala. Sněmovna přehlasuje veto i podle ministryně financí za ANO Aleny Schillerové. V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by podle ní vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Ani, když Pavla přehlasuje, pro což má dost hlasů, ještě nemá Babišova vláda vyhráno. Spor o možnost zadlužování totiž zřejmě skončí až u Ústavního soudu, jak už avizovala opozice.
„Tímto rozhodnutím pan prezident ohrožuje české zdravotnictví, ohrožuje obranyschopnost naší země, ohrožuje výstavbu škol, ohrožuje bezpečnost našich spoluobčanů, a samozřejmě ohrožuje i výstavbu energetických zdrojů,“ tvrdí Babiš.
„V minulosti, když opozice předkládala nekryté rozpočty, nezodpovědné rozpočty, tak s tím pan prezident neměl žádný problém,“ vyčetl Pavlovi předseda vlády a hnutí ANO.
„Je úplně jasné, že i pan prezident musí vědět, že to, co nám připravila opozice, aby deficit klesl z jednoho roku na druhý na 150 miliard, je vlastně ohrožení všeho, co se v naší zemi děje. Za takových podmínek není možno připravit rozpočet v prospěch občanů naší země,“ prohlásil Babiš. Tedy rozpočet, který by vládě umožnil financovat splnění alespoň části předvolebních slibů.
Poslanci ANO, SPD a Motoristů sobě zákon směřující k rozvolnění rozpočtových pravidel prosadili při nočním jednání začátkem června. Opozici děsí, protože podle ní, stejně jako podle Pavla, umožní vládě nekontrolované utrácení a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu.
Změna rozpočtových pravidel, o kterou jde, vládě umožní utrácet až deset procent státního rozpočtu bez souhlasu parlamentu a navyšovat výdaje na obranu a strategické stavby nad schválené výdajové rámce rozpočtu do roku 2036.
„Na první pohled jde o technický zákon plný odborných pojmů a rozpočtových pravidel. Chápu, že může působit nezajímavě. Ve skutečnosti ale podstatně mění způsob, jakým stát, tedy tato i budoucí vlády, budou hospodařit s veřejnými penězi. Proto považuji za důležité co nejsrozumitelněji vysvětlit dva hlavní důvody, proč jsem se rozhodl tento zákon vetovat. Prvním důvodem je ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně více, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ uvedl Pavel.
Nejvíc to může dopadnout na ty, kdo na to mají nejméně, varuje Pavel
Pavlovi vadí, že stát by si tak na některé výdaje mohl půjčovat bez jakéhokoli finančního limitu po dobu 10 let, od roku 2026 do roku 2036.
„Přitom už teď náš dluh roste tempem, které dlouhodobě neufinancujeme. Budeme si půjčovat za stále vyšší úroky. Pokud se to nezmění, bude to muset v budoucnu někdo zaplatit, ať už škrty ve výdajích, nebo vyššími daněmi. A nejvíc to může dopadnout na ty, kdo na to mají nejméně,“ zdůraznila hlava státu.
„Co to znamená pro občany? Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni. Právě proto musí být pravidla pro hospodaření státu nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace,“ dal prezident najevo, jak mu vadí rozvolnění rozpočtových pravidel, k němuž přistoupila koalice ANO, SPD a Motoristů sobě.
„Druhým důvodem je oslabení kontroly ze strany Poslanecké sněmovny ve prospěch vlády. O veřejných penězích má rozhodovat parlament. Tento zákon ale rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas Poslanecké sněmovny. V některých případech smí vláda překročit vlastní schválený rozpočet až o 10 procent na základě rozhodnutí jen svého vlastního poradního bezpečnostního orgánu,“ uvedl prezident.
Ministryně Schillerová uvedla, že důvody, na které se prezident odkázal, plně korespondují s pokryteckou opoziční rétorikou. Schillerová ve Sněmovně rozvolnění rozpočtových pravidel obhajovala.
„Prezident vetoval hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a snahu o rozpočtovou transparentnost. Důvody, na které se odkázal, plně korespondují s pokryteckou opoziční rétorikou,“ uvedla na sociální síti X Schillerová.
Prezident vetoval hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a snahu o rozpočtovou transparentnost. Důvody, na které se odkázal, plně korespondují s pokryteckou opoziční rétorikou.
Slíbili jsme, že ukončíme praxi rozpočtových triků a nejasností, kterými
„Slíbili jsme, že ukončíme praxi rozpočtových triků a nejasností, kterými minulá vláda uměle vylepšovala své deficity. Proto jsme připravili novelu, která rozpočtu vrací transparentnost a zároveň nepoškodí hospodářský růst a obranyschopnost země,“ uvedla ministryně financí.
Pavel vrátil Babišově vládě zákon poprvé
Pavel využil svoji pravomoc vrátit zákon poslancům potřetí a zároveň poprvé od nástupu vlády Andreje Babiše.
Zároveň v době, kdy s ním vede vláda bitvu u Ústavního soudu kvůli tomu, že mu nechtěla umožnit účast na summitu NATO v Ankaře, ale soud to kabinetu Andreje Babiše nařídil. Pavla tak musela vláda i přes nesouhlas ministra zahraničí Petra Macinky a premiéra dopsat na seznam členů české delegace. Prezident se pak summitu v Ankaře zúčastnil, i když ho Babiš do poslední chvíle vyzýval, ať do Turecka na summit NATO neletí.
Loni v únoru Pavel vetoval novelu růstu platů vrcholných politiků či soudců a před dvěma lety novelu, podle které soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna obě předchozí veta přehlasovala.
15. května 2026 |
