Lidovky.cz: O čem vůbec dnešní mladí sní?
O volnosti. Dnešní svět je tak sešněrovaný pravidly a zaměřený na výkon, že jim to až vadí. Brání se té všudypřítomné kontrole a organizaci. Chtějí si žít hlavně po svém. Jenomže se jim to nedaří. Cítí se příliš okleštění – a to nejenom všudypřítomnými regulemi, ale také neustálým dohledem rodičů a očekáváním svého okolí. Oni jsou vlastně pod neustálým drobnohledem. Každý jejich krok sledují kamarádi i spousta dalších lidí na sociálních sítích. Je to pro ně vyčerpávající a náročné. Při sebemenším klopýtnutí pak mají pocit, že selhali.
Lidovky.cz: Proto upadají do depresí a úzkostí? Podle Národního ústavu duševního zdraví už má psychické problémy dokonce jedno dítě ze sedmi. Narůstá i počet pokusů o sebevraždu.
Ano, to bude určitě jedna z příčin. Mladí lidé mají mnohem méně energie, protože se na ně pořád něco valí. Mají pocit, že musejí být neustále ve střehu. Kromě toho jsou i mnohem citlivější. To je zase dáno tím, že jakmile na nich vidíme sebemenší náznak problému, hned je ženeme k odborníkovi. Skoro všichni dnes mají nějakou diagnózu – jeden je dysgrafik, další dyslektik, někdo má zase hyperaktivitu. Pořád kolem nich vytváříme auru problému. Dítě je z toho pak zmatené. Je taky přesvědčené, že opravdu nějaký problém má. Řada dětí by si ho přitom za jiných okolností přirozeně vyřešila.
PAVEL VOSOBA
|
Lidovky.cz: Za přecitlivělost „sněhových vloček“ tedy může hyperprotektivní výchova jejich rodičů...
