Sobota 13. srpna 2022, svátek má Alena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Pavouk, který přešel na bezmasou dietu

Česko

Překvapivé změny jídelníčku vědci zaznamenali i u některých druhů opic

Pavouci jsou lovci. Mezi 40 000 známých druhů pavouků si jich jen asi 40 občas zpestří masitou stravu popíjením nektaru z květů. Proto vědce zaskočil objev pavouka, který je ryzí vegetarián. Při studiu mexických akácií na něj narazil přírodovědec Christopher Meehan z University of Arizona. Nezávisle na Meehanovi odhalil v Kostarice prapodivné choutky pavouka s vědeckým jménem Bagheera kiplingi jeho kolega Eric Olson z Brandeis University.

Pavouk Bagheera kiplingi patří mezi skákavky, které loví kořist bez pomoci sítí. Číhají v záloze, a když se kořist přiblíží, vyrazí proti ní. Útok zakončí skokem. Jistí se přitom vláknem pavučiny, jehož konec ukotví k vegetaci nebo k zemi.

Bagheeru ale nikdy nikdo při útoku na kořist neviděl. Pavouk nemá k lovu ani mnoho příležitostí, protože žije na akáciích obývaných koloniemi nebezpečných mravenců. Ti uzavírají s hostitelským stromem zvláštní pakt. Akácie nabízí mravencům prostory pro stavbu hnízd, a dokonce je i krmí. Na koncích listů vytváří tzv. Beltova tělíska. Tyto malé „bochánky“ jsou bohaté na bílkoviny a mravenci se jimi živí. Na oplátku mravenci chrání akácii před hmyzími škůdci. Akácie je díky mravenčí strážní službě od hmyzu dokonale vyčištěna.

Meehan přistihl pavouky Bagheera kiplingi opakovaně při konzumaci Beltových tělísek. Byl to pro něj šokující pohled, protože pavouci nejsou uzpůsobeni k příjmu tuhé potravy. Tkáně uloveného hmyzu se rozkládají působením enzymů, jež se dostanou do organismu kořisti s jedem z pavoučím kusadel. Pavouk pak natrávenou kořist „vypije“. Hrdlem mu přitom neprojde částečka větší než tisícina milimetru. Bagheera však nemá s konzumací „bochánku“ z listů akácie problémy a spořádá jej za pár minut.

Meehana a Olsona zajímalo, jak velký podíl v potravě pavouka Beltova tělíska tvoří. Prozkoumali proto poměry izotopů dusíku a uhlíku v pavoučím těle. Masitá potrava má za následek vysoký poměr mezi izotopy dusíku 15N a 14N. Naopak vegetariánská strava zvyšuje poměr izotopů uhlíku 12C a 13C. Výsledky analýz zveřejněné v respektovaném vědeckém časopise Current Biology dokazují, že Bagheera kiplingi má nižší poměr izotopů dusíku než její masožraví příbuzní.

Zároveň je pro tělo tohoto pavouka typický vyšší poměr izotopů uhlíku. Izotopové složení pavoučího těla odpovídá poměrům izotopů dusíku a uhlíku v Beltových tělíscích, což dokazuje, že „bochánky“ akácií jsou pro pavouka takřka výhradním zdrojem potravy. Jen výjimečně si zpestří jídelníček larvou mravenců ochraňujících akácii.

Mravenci představují pro pavouka zřejmě jedinou vážnější hrozbu. Dospělí pavouci jsou příliš hbití na to, aby se nechali lapit. Hnízdo s vajíčky však mravenci zničit dokážou. Jedinci druhu Bagheera kiplingi se proto sdružují do početných skupin a samice kladou vajíčka společně do jakýchsi ochranných stanů upředených z pavučin. Samci pak hnízda hlídají. Mladí pavouci stavbou těla v mnohém připomínají mravence a to jim zřejmě pomáhá přežít. Meehan a Olson se domnívají, že by pavouci mohli používat i „maskovací pachy“, aby je mravenci neodhalili čichem.

Překvapivé opičí choutky Zcela opačného překvapení se dočkali brazilští vědci pod vedením Julia Bicca-Marquese z univerzity v Porto Alegre při výzkumu vřešťanů černých. Tito drobní primáti se živí listím stromů, někdy si dopřejí ovoce, ořechy a květy. Proto byli považováni za přísné vegetariány. Pokud někdy snědli nějakého brouka nebo pavouka, pak to bylo omylem, když se jim připletl do rostlinné potravy a opice si ho nevšimly.

V roce 2005 pozoroval BiccaMarques dvě mláďata vřešťana černého při vylizování ptačího hnízda. V hnízdě se nacházely skořápky z rozbitých vajec. Prohlídka trusu opic v následujících dnech odhalila, že si vřešťani na vajíčkách skutečně pochutnali. Tahle příhoda zůstala nadlouho pouhou raritou. Od roku 2007 se ale s důkazy o tom, že vřešťani konzumují ptačí vejce, roztrhl pytel. Například jednu tlupu vřešťanů přistihli vědci při vybírání ptačích hnízd celkem devatenáctkrát.

Vřešťani se naučili dokonce lézt do kurníků v blízké vsi a loupit slepičí vejce u kukaní. Vědce zajímá, proč dříve nikdo vřešťany při pojídání vajec neviděl, přestože patří v Jižní Americe k těm nejlépe prostudovaným opicím. Bicca-Marques se domnívá, že pro vřešťany by mohla být konzumace vajec nouzovým řešením v situacích, kdy v kraji sídlí početná opičí populace a prales jim nenabízí dostatek kvalitní potravy. Nyní jsme svědky evoluční změny v životě vřešťanů. Zvýšený zájem vřešťanů o ptačí hnízda a vejce zaznamenávali vědci už od roku 1989. Opice například vybíraly vejce z hnízda, chvíli si je zvědavě prohlížely a pak je vrátily zpátky. V těchto fázích nikdy vejce nejedly. Postupně se ale osmělovaly a další pokolení vřešťanů už zařadila vejce do svého jídelníčku.

Nečekané zpestření stravy zaznamenali britští zoologové pod vedením Bonaventury Majola z University of Lincoln u marockých makaků magotů. Při kojení mláďat matky upíjejí své vlastní mléko. Zatímco mládě saje, matka krátce ucucává z druhé bradavky. Když samice přijde o mládě, saje vlastní mléko v mnohem větších porcích. Jedna to vydržela čtvrt roku. Tento zvyk se udržuje jen v některých tlupách makaků a mladé samičky jej odkoukají od svých matek. Důvod k sání vlastního mléka není jasný. Snad si samice ulevuje od tlaku v mléčné žláze, možná si konzumací mléka posiluje imunitu. Podle Majola nelze vyloučit, že tak samice tlumí stres ze ztráty mláděte. Při stimulaci bradavky sáním se uvolňuje hormon prolaktin a ten má protistresové účinky.

***

Jeden ze čtyřiceti tisíc

Pavouky máme zafixované jako rafinované a nemilosrdné zabijáky. Pro hmyz, který se zamotá do jejich sítí, většinou není záchrany. Mezi dravce patří i ty druhy, které pavučinu nepoužívají. Celkem vědci znají na čtyřicet tisíc druhů pavouků. Druh Bagheera kiplingi je však jiný. Na lov a masožravost vůbec prakticky rezignoval a dává přednost nektaru.

Vegetariánský pavouk Bagheera kiplingi získal své jméno na počest spisovatele Rudyarda Kiplinga a pantera Baghíry z jeho Knihy džunglí. Drobného pavoučka z čeledi skákavkovitých potkáte ve středoamerických zemích Mexiku, Guatemale či Kostarice.

Autor:

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!