Obor jsme rozdělili do dvou podskupin - pedagogické a FTVS. V podskupině pedagogických porovnáváme 9 fakult veřejných vysokých škol a jednu soukromou vysokou školu. V rámci skupiny FTVS porovnáváme tři veřejné a jednu soukromou vysokou školu. Váha pro jednotlivé indexy byla počítána v rámci každé podskupiny zvlášť.
Podskupina FTVS Výrazný diferenciační faktor v rámci podskupiny FTVS je index č. 2, tedy index výběrovosti fakulty. Zatímco veřejné vysoké školy jsou poměrně hodně výběrové a přijímacími zkouškami projdou čtyři uchazeči z deseti, na soukromou vysokou školu tělesné výchovy a sportu Palestra přijmou téměř všechny uchazeče, kteří se dostaví k přijímacímu řízení.
Nejlépe v hodnocení tímto indexem dopadla Fakulta tělesné kultury UP v Olomouci, kam se přes přijímací zkoušky dostalo pouze 45 % uchazečů. Nutno říci, že i obě další veřejné školy přijímají velmi podobný poměr uchazečů -polovinu.
Velmi podobné jsou si školy při porovnávání celkové úspěšnosti absolventů při vstupu na pracovní trh. Jejich uplatnitelnost na trhu je velmi vysoká.
Žebříček podle studentů: Celkem bylo získáno 8445 dotazníků (u každého tazatele ověřeno 15 % dotazníků). Místo realizace: na všech fakultách veřejných vysokých škol (nejsou zahrnuty nové fakulty, které vznikly v letošním roce). Sběr dat: duben-květen 2008, dosběr chybějících kvót: záříříjen 2008.
V případě oboru FTVS není žádný rozdíl mezi studentským hodnocením jednotlivých fakult - všechny dosahují zhruba 70 bodů ze sta, nejlépe hodnocené pedagogy má brněnská fakulta.
Žebříček publikací a citací: Vědecké publikace jsou v oboru FTVS spíše vzácné. Na jednoho tvořivého pracovníka připadá maximálně jedna necelá citace ve WoK. Rozdíly mezi fakultami jsou velmi malé.
Podskupina pedagogické Nejsilnějším diferenciačním faktorem, který pedagogické školy nejvíce odlišuje, je index č. 2, tedy index výběrovosti. Čím menší index výběrovosti je, tím menší pravděpodobnost uchazeče, že se na vybranou školu dostane.
Na tento index se dá dívat i z pohledu fakult. Škola si může díky nastavení náročnějších přijímacích zkoušek více budoucí studenty vybírat. Je zde vidět nemalý rozdíl mezi veřejnými školami a soukromou školou - univerzitou J. A. Komenského. Zatímco na soukromou školu se dostane téměř každý uchazeč, na veřejné školy se dostane každý třetí až sedmý uchazeč z deseti. Nejlepšího postavení v rámci tohoto indexu dosáhla pedagogická fakulta OU v Ostravě, kam úspěšně přijímací zkoušky složila pouhá třetina uchazečů.
Žebříček podle studentů: Celkem bylo získáno 8445 dotazníků (u každého tazatele ověřeno 15 % dotazníků). Místo realizace: na všech fakultách veřejných vysokých škol (nejsou zahrnuty nové fakulty, které vznikly v letošním roce). Sběr dat: duben-květen 2008, dosběr chybějících kvót: záříříjen 2008. Průměrné hodnocení studentů nepřesáhlo ani u jedné pedagogické fakulty 70 bodů ze sta - rozdíl mezi prvním a posledním místem je pouze 11 bodů, žádná z fakult bohužel nevyčnívá z řady ani hodnocením pedagogům nebo vyšší mírou doporučení. Žebříček publikací a citací: Nejvíce publikací a také citací ve WoK získali pracovníci na fakultě v Liberci - v průměru každý z nich získal téměř dvě citace. Průměr se v tomto oboru pohybuje na čísle 0,7 citace na jednoho tvořivého pracovníka, nad tímto průměrem jsou pouze tři fakulty.
Shrnutí Největší rozdíl mezi soukromými a veřejnými školami je v poměru mezi počtem uchazečů a počty přijímaných studentů. Zatímco na soukromé školy se dostanou téměř všichni uchazeči, veřejné školy jsou poměrně hodně výběrové.
Druhým významným rozdílem mezi oběma typy pedagogických škol je poměr mezi přijatými uchazeči a skutečně zapsanými studenty k řádnému studiu. Například na soukromou univerzitu J. A. Komenského se zapsalo 88 % úspěšných uchazečů, na veřejné vysoké školy s pedagogickým zaměřením ale nastoupily pouze tři čtvrtiny přijatých. Při porovnání škol mezi sebou v rámci celkové úspěšnosti absolventů na pracovním trhu jsou si školy velmi podobné.
