Čína dokončuje přípravy na velkolepou show k příležitosti šedesátého výročí nástupu komunismu, které připadá na 1. října. Její součástí má být například největší ohňostroj na světě.
PEKING/PRAHA Desítky tanků vjedou do centra Pekingu, do vzduchu vzlétnou bojová letadla a na odiv bude vystaveno více než 50 druhů nových zbraní, včetně těch jaderných.
Zlatým hřebem programu pak bude příjezd čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa ve zbrusu nové limuzíně. Z tribuny hlavního náměstí metropole přednese slavnostní projev před statisíci lidmi, kteří budou mít tu čest a budou se moci osobně účastnit oslav.
Čína má skutečně důvod k oslavám. Zítra totiž uplyne přesně 60 let ode dne, kdy komunistický vůdce Mao Ce-tung vyhlásil na pekingském náměstí Tchien-an-men vznik Čínské lidové republiky. Tím dnem se začala psát novodobá historie země.
Největší ohňostroj na světě I když se čínské úřady snaží podrobnosti oslav do poslední chvíle tajit, do médií už o jejich průběhu pronikla řada informací. Těžko lze utajit například nacvičování přehlídky armádních vozidel, která už několik nocí projíždějí centrem Pekingu. Nelze ignorovat ani zkušební pochody čínských vojáků, kteří se ve slavnostní den představí v nových uniformách. Čínská lidová armáda je pro ně objednala speciálně pro tuto příležitost již před dvěma roky.
„Všechno je to dělané proto, aby Čína ukázala světu svou rostoucí diplomatickou a ekonomickou moc,“ citovala AFP Arthura Dinga, odborníka na čínskou armádu z univerzity v Tchaj-wanu.
Ve čtvrtek však nepůjde pouze o vojenskou přehlídku. Ulice města zaplaví 200 tisíc lidí v pestrobarevných kostýmech, aby společně předvedli exkurz šedesátiletou historií státu.
Na akci bylo vybráno 100 tisíc studentů a řadových Číňanů, kteří budou společně zpívat, tančit a předvádět největší úspěchy země. Večer, jak slibují čínská média, vyvrcholí největším ohňostrojem, který kdy svět viděl.
Ptákům létat zakázáno Oslavy mají ambici svou velkolepostí překonat i loňské olympijské hry v Pekingu. Číňané proto neponechávají nic náhodě. Stejně jako před olympiádou si pomocí moderní technologie zajišťují pěkné počasí. Speciální letadla a rakety mají rozptýlit dešťové mraky nad hlavním městem a vozy užijí podobné technologie na rozehnání mlhy na zemi. „Poprvé v čínské historii uměle upravujeme počasí v takovém měřítku,“ potvrdil zpravodajským agenturám čínský meteorolog Cchuej Lien-čching.
Událost budou provázet nejpřísnější bezpečnostní opatření. Části města mají být uzavřeny a na hladký průběh oslav budou dohlížet příslušníci všech ozbrojených složek i řada dobrovolníků.
Jak v je v Číně zvykem, řada zákazů má i kuriózní charakter, což vzbudilo posměch v řadě médií. Jedny noviny na Tchaj-wanu například vyšly s titulkem: „Přísná bezpečnostní opatření, ani ptákům není dovoleno létat“. V okolí Pekingu se totiž nebudou smět pouštět draci, balonky ani domácí holubi (což patří k zálibám mnoha Číňanů). Na čas se uzavře pro všechny lety i pekingské letiště.
Po několika předchozích incidentech byl zakázán obchodním řetězcům prodej kuchyňských nožů.
Lidé bydlící v místech, kudy povede slavnostní průvod, mají zakázáno otvírat okna nebo vstupovat na venkovní balkony. Smějí se pouze dívat ven skrz zavřená okna, ale úřady jim přesto doporučily, že lepší výhled budou mí v televizi. Řadoví Číňané tak mají podle BBC jen malou naději, že představení uvidí na vlastní oči. K účasti jsou potřeba speciální povolení, pasy a akreditace, ke kterým běžný smrtelník přijde jen stěží.
„Uklizeni“ byli i čínští disidenti a odpůrci vlády. Ti, kteří nebyli preventivně zavřeni do vězení, budou pod přísným dohledem. Vláda se tak hodlá vyvarovat veškerých protestů. Proto úřady zamítly i všechny žádosti cizinců o povolení návštěvy Tibetu až do 8. října.
Kulaté výročí se promítlo i ve filmové nabídce. V kinech nyní běží pouze jediný, dlouho očekávaný snímek s názvem Založení republiky. Největší hvězdy čínské kinematografie včetně Jackieho Chana v něm oslavují moderní čínský národ.
***
Čtvero čínských období podle vůdců
1949 až 1976:Mao Ce-tung Stál u zrodu komunistické Číny a země se za jeho vlády zařadila mezi jaderné mocnosti (v roce 1964 otestovala první jadernou pumu), obnovila své členství v OSN na úkor Tchaj-wanu (1971) a navázala vztahy se Spojenými státy (1972). „Velký kormidelník“, jak bývá Mao titulován, byl ale současně původcem politického teroru a jeho ideologické výstřelky - Velký skok či Kulturní revoluce - si vyžádaly nejméně 20 milionů životů a Čínu zcela hospodářsky vyčerpaly. 1977 až 1990: Teng Siao-pching Maův souputník, pak rival a nakonec nástupce položil na přelomu 70. a 80. let základy pro hospodářský rozvoj zbídačelé Číny. Architekt hospodářských reforem ale také potlačoval vše, co by ohrožovalo stávající politický systém, založený na systému vlády jedné strany. V červnu 1989 nechal krvavě potlačit protesty na náměstí Tchien-an-men. 1990 až 2003: Ťiang Ce-min Bývalý starosta Šanghaje proslul jako ekonomický reformátor, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace a povolil soukromé vlastnictví. Byl prvním politikem od doby Mao Ce-tunga, který ve svých rukou soustředil tolik významných funkcí. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem strany i šéfem armády. Byl také prvním nejvyšším čínským politikem, který klidně předal moc a odešel do důchodu. od 2003: Chu Ťin-tchao Vzdělaný technokrat s fotografickou pamětí se do vrcholné politiky dostal na doporučení Teng Siao-pchinga. Pokračuje v kurzu stanoveném svými předchůdci. Čína se během jeho vlády zviditelnila: vlastními prostředky vyslala do vesmíru prvního tchajkonauta (2003), čínský HDP vystoupal na rekordních 13 procent (2007) a v Pekingu se konaly letní olympijské hry (2008).
