Pelikán: Argumenty soudu v kauze Rath jsou absurdní, verdikt porušuje zákon

LN: Co říkáte odůvodnění Vrchního soudu v Praze, proč vrací případ Davida Ratha na začátek?
Po jeho prostudování s ním nesouhlasím. Využiji svou pravomoc a podám k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona.

Rath nemá vyhráno. Vrchní soud se postavil za Salačovou, říká obhájce korunní svědkyně

LN: V čem vidíte nezákonnost?
V první řadě mám pochybnost, zda je skutečně chybou, pokud soud při povolení odposlechu nekriticky převezme odůvodnění státního zástupce. Jednak je to běžná praxe, ale hlavně nevím, co by podle představ vrchního soudu měl soudce do toho rozhodnutí o odposleších psát. Vezměte si, že jde o ranou fázi řízení, v němž bývá málo důkazních prostředků. Nevím také, jak by měl státní zástupce postupovat, když mu soud vyhoví a odůvodnění od něj převezme. To by si měl stěžovat na soud, že se ztotožnil s jeho argumentací?! To je podivné. Nechápu, jak by to mělo prakticky fungovat. Státní zástupce by se tím dostával do paradoxní situace, že tím, že mu bylo vyhověno, tak by odposlech nemohl nasadit. Vrchní soud dále podle mě nemůže rovnou říci, že když to nebylo zdůvodněno, je odposlech nezákonný.

LN: A co teorie takzvaného plodu z otráveného stromu, tedy že když je vadný první důkaz – odposlechy –, padají i důkazy navazující?
Naše trestněprávní doktrína spíše nenasvědčovala této teorii. Pokud bychom ji měli použít, tak ji nemůžeme použít absolutně a říci, že jakmile je nějaký důkaz stižený vadou a procesně nepoužitelný, tak to vždycky znamená, že to „otravuje“ všechny další důkazy. Měli bychom poměřovat chráněné zájmy.

LN: Jaké?
Na jedné straně zájem na zákonnost trestního řízení a na druhé straně zájem na potrestání pachatele, o kterém víme, že – na základě odposlechů – je pachatelem. Pokud je mi známo, tak v Německu aplikují teorii plodu z otráveného stromu jen v případech, kdy jde o úmyslné porušení procesních předpisů s cílem pořídit si nezákonné důkazy, což ale rozhodně není tento případ.

LN: Vrchní soud vyčítá, že v odůvodnění nasazení odposlechů chybí, že si vyšetřovatelé nemohli obstarat důkazy jinou cestou, například výslechem svědků. Co si myslíte o tomto?
Je to skutečně konstruované tak, že se soud měl podrobněji zabývat tím, zda by nestačily méně invazivní prostředky jako výslech podezřelého, což mi ale přijde jako dost absurdní představa. Představuje si snad vrchní soud, že policie přijde za hejtmanem Středočeského kraje a zeptá se ho, jestli jim náhodou nechce něco říci, pokud jde o manipulaci se zakázkami?! Co čekáme, že v takové situaci asi řekne?! Proto mi to připadá jako nepochopitelná úvaha.

LN: Takže prostor pro jiné prostředky, jak si obstarat důkazy, nevidíte?
Jak si chcete získat jiné důkazy pomocí méně invazivních nástrojů, když jde o specifický druh trestné činnosti? Nedovedu si to představit. Přijde mi, že je ta formulace obecná.

Rozhodnutí soudu je devastující, ale kauza Rath nekončí, avizuje žalobce Jirát

LN: Jak to, že se na vadné nasazení odposlechů přišlo až dnes, po pěti letech?
Právě proto podávám stížnost pro porušení zákona, protože podle mě žádná taková vada neexistuje. Takto se ostatně odůvodňují příkazy k odposlechům rutinně. Když se vžijete do situace soudce, který o nasazení odposlechů rozhoduje, tak si nedovedu představit, že by to odůvodnil nějak obsáhleji. Vezměte si, že to je rozhodování na základě návrhu, proti kterému nemáte vyjádření nějakého odpůrce. Těžko tam může zvažovat nějaké argumenty a protiargumenty, protože by si je sám musel domýšlet. Soudce v takových případech kontroluje, že se orgány činné v trestním řízení nedopouštějí nějakého excesu. A pokud shledá, že ne, převezme odůvodnění návrhu.

LN: Kdy stížnost podáte?
Na Vrchním státním zastupitelství v Praze se nyní připravuje koncept stížnosti. Na ministerstvu ho potom dopracujeme. Buď to podáme ještě do konce roku, nebo v prvních týdnech roku nového. Cílem je, aby o této věci, která je důležitá pro praxi tam, kde se s odposlechy běžně pracuje, rozhodlo rychle.

LN: Když by rozhodl Nejvyšší soud ve váš prospěch, v jaké situaci by se ocitl krajský soud?
V tu chvíli podle mého názoru krajský soud nebude vázán právním názorem, který by byl obsahem Nejvyšším soudem zrušeného rozhodnutí (vrchního soudu – pozn. red.).

LN: Nebojíte se, že vám Nejvyšší soud nevyhoví?
Jsem hluboce přesvědčen, že moje stížnost bude odůvodněná. Jinak bych ji nepodával. Nicméně to bude na nezávislém posouzení Nejvyššího soudu.