Pondělní nález Nikulinovi otevírá cestu k možnému odškodnění za nezákonné rozhodnutí exministra, uvedl Rusův advokát Martin Sadílek, zmínil i možnou osobní odpovědnost ministra. „Ač si byl vědom přechozích právně závazných nálezů ÚS, tak tyto nerespektoval, a neodčinitelným a nezvratným způsobem zasáhl do práv pana Nikulina,“ uvedl Sadílek.
Pelikán na pondělní nález reagovat nechce. Zatím se nevyjádří ani ministerstvo spravedlnosti, čeká na plné odůvodnění.
ÚS se rozhodl zasáhnout, přestože nález těžko může zvrátit již provedené vydání Nikulina do USA. Nález vyhlásil s ohledem na možné budoucí opakování podobného postupu. „Kdyby ÚS takovýto postup, respektive rozhodnutí ministra jako protiústavní nezrušil, mohl by přispět k tomu, že k takovému ústavně nesouladnému předčasnému postupu ministra dojde i v budoucnu, čemuž je u takto vysoce závažného a obtížně napravitelného typu zásahu nutno jednoznačně předejít,“ uvedl v nálezu soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Rusa zadržela česká policie v říjnu 2016 v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s devíti skutky z let 2012 až 2013. Podle amerických vyšetřovatelů se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a na webové úložiště Dropbox.
Pelikánovo rozhodnutí z 29. března 2018 bezprostředně předcházelo Nikulinovu vydání a bylo jeho nezbytným předpokladem. Podle stížnosti zvolil exministr spravedlnosti nezákonný postup. V době vydání Pelikánova rozhodnutí totiž česká justice ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na azyl.
Podle pozdějšího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se Rus v azylovém řízení nemohl domáhat ochrany před vydáním do třetí země, v tomto případě do USA. Bylo by to prý v rozporu s podstatou institutu mezinárodní ochrany. Podle ústavní stížnosti však běžící azylové řízení přesto tvořilo překážku pro ministrovo rozhodnutí o vydání.
Prakticky současně s USA o Nikulina neúspěšně žádalo i Rusko kvůli internetové krádeži 3450 dolarů (79.000 korun) spáchané v roce 2009. Kolize obou žádostí vyvolávala politické pnutí na mezinárodní i domácí scéně.
Neúspěšné Rusko
Nikulinovo vydání do USA ocenilo americké velvyslanectví v Praze, naopak ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Pelikánův krok podkopává základy česko-ruské spolupráce. Česko se podle Rusů při rozhodování „neřídilo právními normami, nýbrž snahou znovu demonstrovat spojeneckou loajalitu, povýšenou v poslední době na úroveň absolutní priority“. Nikulinovo vydání vyvolalo kritickou reakci také u prezidenta Miloše Zemana, který Pelikána loni v únoru žádal o Nikulinovo vydání do Ruska.
„Nyní mohu jen konstatovat, že byl potvrzen zásadový postoj pana prezidenta v této citlivé kauze,“ uvedl v pondělí mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Momentálně je Nikulin ve Spojených státech. Tamní orgány jej nechaly podrobit psychiatrické expertize kvůli ověření příčetnosti. Pokud bude shledán vinným, hrozí Nikulinovi až 30 let vězení. Nález ÚS uvádí jako poslední známé místo Nikulinova pobytu jednu z kalifornských věznic.
ÚS v nálezu konstatoval, že procesní postup při vydávání člověka do cizího státu je neobvykle složitý. Pokud cizinec využije všech možností, včetně opravných prostředků, postupně se věcí zabývají dva soudy v řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ministerstvo vnitra, dále dva soudy ve správním soudnictví, ministr spravedlnosti a třikrát Ústavní soud. „Nabízí se otázka, zda by nemohl být (procesní postup) nějakým způsobem zjednodušen. Její zodpovězení však přísluší zákonodárci, nikoliv Ústavnímu soudu,“ uvedl Suchánek.
Výběr informací o kauze Rusa Jevgenije Nikulina- Rus Jevgenij Nikulin byl zatčen v restauraci jednoho z pražských hotelů 5. října 2016 ve spolupráci s americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) na základě amerického zatykače. V ČR byl se svou přítelkyní. V USA byl Nikulin obviněn z hackerských útoků na sociální síť LinkedIn v roce 2012, ze které podle soudu ukradl data z více než 167 milionů účtů. Je také obviněn z napadení dvou dalších společností, Dropboxu and Formspring. U obou se napadení dotklo několika desítek milionů účtů. Kalifornský federální soud Nikulina obvinil z hackerského útoku, krádeže a spiknutí.
- Nikulin podle obvinění získal hesla uživatelů sítí s úmyslem ukradené informace buď prodat nebo je využít k neoprávněnému přístupu k dalším počítačům a účtům. Americká média spekulují, zda byl Nikulin napojen na petrohradskou Agenturu pro výzkum internetu. Je považována za prodlouženou ruku ruské vlády a je spojována s politickou reklamou zadávanou z Ruska před prezidentskými volbami, které se ve Spojených státech konaly na podzim 2016.
- Po zadržení Nikulin zkolaboval a musel být hospitalizován, pak byl umístěn do vazby. Později Nikulin řekl, že po zatčení v ČR jej agenti FBI žádali, aby se přiznal k proniknutí do pošty americké prezidentské kandidátky Hillary Clintonové na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Ruská ambasáda byla vyrozuměna o zadržení svého občana 19. října, Moskva poté vyjádřila odhodlání udělat vše pro to, aby zabránila Nikulinovu vydání do USA.
- Velvyslanectví USA požádalo 16. listopadu 2016 o Nikulinovo vydání. O několik dní poději ale české ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že o vydání Nikulina požádalo také Rusko (úřad žádost obdržel rovněž 16. listopadu), které na něj vydalo zatykač kvůli internetové krádeži 3450 dolarů (asi 80.000 korun) spáchané v roce 2009.
- Počátkem dubna 2017 pražské městské státní zastupitelství předalo Nikulinovu kauzu k pražskému městskému soudu, který v květnu rozhodl, že vydání Nikulina je přípustné do USA i do Ruska. Nikulin proti usnesení o přípustnosti vydání do USA podal stížnost a Nikulinův právník později oznámil, že Nikulin si podá i stížnost proti rozhodnutí o přípustnosti vydání do Ruska. Nikulin nechtěl být vydán nikam, přednost ale dával extradici do vlasti, kde mu hrozil nižší trest, podle médií osm let.
- V listopadu 2017 pražský vrchní soud potvrdil přípustnost vydání Nikulina do USA. Loni pak Nikulin neuspěl s ústavní stížností proti vazbě a pražský městský soud také potvrdil, že Nikulin nemá nárok na humanitární azyl v ČR. Poté, co Ústavní soud 27. března 2018 zamítl Nikulinovu stížnost proti přípustnosti vydání do Spojených států, rozhodl tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) o jeho vydání do USA, kam odletěl 30. března letounem amerického ministerstva spravedlnosti.
- Pelikánův krok provázely kritické i pochvalné reakce z domova i ze zahraničí. "Praha opět upřednostnila notorickou spojeneckou solidaritu, aniž by vzala v úvahu faktory a okolnosti tohoto případu," řekl mluvčí ruského velvyslanectví. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vydání Nikulina do USA podkopává základy česko-ruské spolupráce. ČR se podle něj při rozhodování "neřídilo právními normami, nýbrž snahou znovu demonstrovat spojeneckou loajalitu, povýšenou v poslední době na úroveň absolutní priority".
- Nikulinovo vydání vyvolalo kritickou reakci i prezidenta Miloše Zemana, který Pelikána v únoru žádal o Nikulinovo vydání do Ruska, a jeho spolupracovníků nebo bývalého prezidenta Václava Klause. Naopak americké velvyslanectví Nikulinovo vydání uvítalo. Vládu ocenil například tehdejší předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, který v té době pobýval v ČR a který o Nikulinovi jednal se svými českými kolegy.
- Nikulin po svém příletu do USA u soudu v San Francisku zopakoval, že se cítí nevinen. Proces s ním zatím nezačal, americké soudy se totiž zabývají otázkou, zda vůbec může být souzen. Loni na podzim jej sanfranciský soud poslal na psychiatrické vyšetření, kalifornská prokuratura s Nikulinovou obhajobou se ale neshodly na výsledku vyšetření. Verdikt o tom, zda údajný ruský hacker může být souzen, nebo zda podstoupí nové psychiatrické vyšetření, má padnout 19. dubna.
- Ústavní soud v pondělí vyhověl Nikulinově stížnosti a zrušil Pelikánovo rozhodnutí, Rus však už je od loňska v zámoří. Podle stížnosti zvolil exministr nezákonný postup. V době vydání rozhodnutí totiž česká justice ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na humanitární azyl. Podle pozdějšího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se Rus v azylovém řízení nemohl domáhat ochrany před vydáním do třetí země, v tomto případě do USA.
|
