Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Vyjádření kritizovala pražská židovská obec i Muzeum romské kultury, které v něm spatřují popírání holokaustu. Na Okamuru podalo minulý týden trestní oznámení občanské sdružení Konexe.
Česko-romské sdružení žaluje Okamuru kvůli výrokům o táboře v Letech |
Pelikán v úterý uvedl, že Okamura vychází ze špatných informací, polemiku s ním ale vést nehodlá. „Nezáleží totiž na tom, zda byl nebo nebyl tábor v Letech oplocen, případně jak obtížné pro vězně bylo tento plot překonat. Ať tak či onak, Lety jsou místem, kde zbytečně, barbarsky a v hrůzných podmínkách umíraly stovky lidí. Pro další z obětí válečné mašinerie se tábor stal zastávkou před továrnami na smrt, kde je čekalo vyhlazení a kde jim nebylo umožněno své životy dožít,“ uvedl v otevřeném dopisu Okamurovi.
„Důrazně žádám, abyste zanechal poměřování toho, čí tragédie byla tragičtější, přestal soutěžit o to, kdo byl vyhlazován hůř, a připojil se ke společnému uctění památky těch, kteří za války trpěli nebo zahynuli. Smrt totiž nezná rozdíly,“ doplnil Pelikán.
Okamura: Kritici chtějí dostat SPD na okraj
Sám Okamura v úterý na nesouhlas různých politiků s jeho výroky zareagoval. SPD podle něj nepopírá utrpení Romů v Letech, má pouze výhrady k tomu, jak stát řeší pietní úpravu v místech letského tábora.
Lidovci chtějí odvolat Okamuru z vedení sněmovnyKDU-ČSL kvůli Letům vyvolá jednání o odvolání Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny. V úterý to novinářům oznámil místopředseda lidovců Jan Bartošek, který chce získat 40 poslaneckých podpisů pro zařazení příslušného bodu na program nejbližší schůze Sněmovny, která začne 27. února. "V praxi se ukazuje, že zlo vítězilo vždy, když slušní lidé mlčeli. A my jsme se rozhodli, že nebudeme mlčet k výrokům zástupců SPD," řekl Bartošek. "Jsme přesvědčeni, že není možné, aby v tak vysoké ústavní pozici byl člověk, který říká, že v Letech nebyl koncentrační tábor, že tam lidi neumírali, že nebyli mučeni," uvedl k návrhu na odvolání Okamury. |
„Hnutí SPD naprosto nezpochybňuje objektivní historická fakta o utrpení lidí, které prodělali v pracovním a sběrném táboře Lety v době druhé světové války. Plánovité vyvraždění Židů, Slovanů a tehdy takzvaného cikánského obyvatelstva bylo součástí zločinných plánů nacistů na takzvané konečné řešení rasové otázky. Jde o nezpochybnitelný fakt,“ prohlásil.
„Odmítáme utajovaný způsob jednání o odkoupení farmy za 450 milionů korun, která z části leží na bývalém území tábora, a považujeme postup v této věci za riziko ve vztahu k výdajům státu a celkovému majetkovému vypořádání místa,“ dodal.
Výhrady, které vůči němu a dalším politikům SPD zaznívají, označil za kampaň médií a politické konkurence. „Cílem je dostat SPD na politický okraj a zabránit přímé i nepřímé účasti SPD na sestavování vlády,“ uvedl. „Není náhodou, že tato kampaň nabrala na síle po zvolení Miloše Zemana znovu prezidentem České republiky. Kampaň má zabránit programové spolupráci SPD, prezidenta a hnutí ANO,“ řekl.
Rozner čelí kvůli Letům trestnímu oznámení
Kvůli výrokům o táboře v Letech čelí kritice i poslanec SPD Miloslav Rozner. Ten loni na sjezdu SPD kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech, který schválila vláda. „Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půlmiliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl podle České televize spolustraníkům Rozner. Mladí sociální demokraté podali v pondělí na Roznera kvůli jeho výroku trestní oznámení, poslanec se podle nich dopustil popírání či zpochybňování genocidy.
Koncentrační tábor Lety- Na základě nacistických norimberských zákonů bylo ve 30. letech v Německu stanoveno, že rasovým nepřítelem číslo jedna jsou Židé a za nepřítele číslo dvě byli stanoveni "cikáni a cikánští míšenci". V hitlerovském Německu i v zemích pod nadvládou Třetí říše byli pak Romové perzekvováni a deportováni do různých druhů táborů, včetně vyhlazovacích. - První protiromský výnos, zakazující především kočování, vyhlásila protektorátní vláda koncem března 1939. Počátkem pronásledování Romů za druhé republiky bylo přijetí nařízení o kárných pracovních táborech, do kterých měli být umístěni práceschopní muži starší 18 let, kteří nemohli prokázat řádný způsob obživy. Nařízení začalo platit od dubna 1939. - Kárné pracovní tábory se začaly stavět v srpnu 1940 asi dva kilometry od obce Lety u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Oplocená část tábora v Letech část měla rozlohu 66 arů (0,66 hektaru), ke které patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy. Vzory pro zřízení těchto táborů byla podle serveru holocaust.cz již existující zařízení například v rakouském Lackenbachu. - Do nově zřízených kárných pracovních táborů měly být zařazovány především romské rodiny, které splňovaly podmínky pro uvalení preventivní policejní vazby. Účelem táborů bylo podle ministerského výnosu vychovat "cikány, cikánské míšence a osoby potulující se po cikánském způsobu" k práci, pořádku a kázni. - Do roku 1942 ale tvořili Romové v různých táborech pouze deset nebo 15 procent internovaných, zlom nastal až v roce 1942, kdy bylo v březnu přijato vládní nařízení o preventivním potírání zločinnosti a v červnu přijat zákon o potírání tzv. cikánského zlořádu. To zahájilo rasový postup proti Romům a romským míšencům a po březnovém přejmenování táborů na sběrné byly v srpnu 1942 tábory v Letech a Kunštátu změněny na cikánské tábory. Neromští vězňové byli přemístěni jinam nebo propuštěni. Na protektorátním území byl proveden soupis "cikánů a cikánských míšenců", mezi něž české četnictvo pod dohledem německé kriminální policie zahrnulo na 6500 osob. - Muži, ženy a děti v Letech pracovali v kamenolomu, při stavbě silnice a jejich práce byla využívána v zemědělství a při lesnických pracích. - Tzv. konečné řešení cikánské otázky pak přinesl rozkaz šéfa SS Heinricha Himmlera z prosince 1942 o deportaci Romů do Osvětimi, kde je většinou čekala smrt. - Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zahynulo v něm 327 lidí, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších asi 540 vězňů bylo převezeno do Osvětimi. V táboře v Hodoníně protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo a přes 800 bylo deportováno do Osvětimi. Desítkám vězňů se podařilo uprchnout. Do osvětimského "cikánského tábora" byli od března 1943 posíláni i Romové, kteří nebyli internováni v tzv. cikánských táborech v Letech a v Hodoníně a do této doby zůstali na svobodě. - Muži, ženy a děti v Letech umírali následkem nedostatečných přídělů potravin (byly zadržovány a rozkrádány českým dozorčím personálem), těžké práce a katastrofálních hygienických podmínek, zejména akutního nedostatku vody a enormního překročení ubytovací kapacity tábora. Tyto okolnosti vedly k vypuknutí epidemie břišního a skvrnitého tyfu. - Z asi 6500 protektorátních Romů jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich 583. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. - V roce 1973 byl na místě tábora v Letech postaven velkokapacitní vepřín. |
