Snahou je penzijní připojištění co nejvíce zatraktivnit, aby lidé ukládali větší částky. Včera svoji novinku na semináři představil Penzijní fond České spořitelny (PFČS).
Ten začal klientům nabízet balíčkový produkt Penze Plus, jehož prostřednictvím si střadatelé mohou rozšířit své penzijní připojištění o možnost investování do otevřeného podílového fondu Plus. Ten byl vytvořen speciálně pro klienty PFČS a majetek v tomto fondu obhospodařuje Investiční společnost České spořitelny.
Předností této kombinace (tedy standardního penzijního fondu a otevřeného podílového fondu) je možnost získání vyššího zhodnocení, než kdyby klient celou částku vkládal pouze na penzijní připojištění. Současně prostředky uložené v rámci podílového fondu Plus mají vysokou likviditu - klienti je mohou kdykoliv vybrat nebo je zase do fondu vrátit.
„Možnost vyššího zhodnocení může do systému penzijního připojištění přilákat mladší klienty a zároveň motivovat k vyšším částkám, které je nutné ukládat na důchod. Pravidelné investování považujeme po vyčerpání všech státních výhod plynoucích z penzijního připojištění za optimální doplněk tohoto konzervativnějšího způsobu spoření,“ uvedl Aleš Poklop, generální ředitel PFČS.
Lidé neukládají na penzi ani 500 korun měsíčně Snaha České spořitelny, respektive jejího penzijního fondu, je jasná -vybrat od lidí více peněz na důchodové spoření. A toho nelze dosáhnout pouze v rámci penzijního připojištění, které je velmi limitované v nabídce zhodnocení a možnostech nakládání s penězi klientů.
Penzijní připojištění, tak jak je ze zákona konstruováno, totiž moc klienty neláká, aby zde ukládali větší částky potřebné na dostatečné důchodové zabezpečení. Naopak lidé v průměru nespoří ani 500 korun měsíčně, což je zanedbatelně málo. A co více průměrný měsíční vklad klienta (bez příspěvků zaměstnavatelů) podle posledních údajů Asociace penzijních fondů České republiky (APFČR) dokonce ještě klesá. Zatímco v letech 2007 a 2008 činil 450 korun, vloni to bylo už jen 444 korun. A letos za první čtvrtletí ještě dále klesnul na hodnotu pouze 429 korun. To je přitom méně než v roce 2006.
„Lidí, kteří si mohou dovolit spořit na penzi více, v poslední době ubývá,“ vysvětlil Jiří Rusnok, prezident APFČR. Současně ale všichni přiznávají, že lidé nemají zájem ukládat do penzijních fondů více peněz zejména kvůli nevyhovující legislativě připojištění.
Jedním z přetrvávajících problémů je například neoddělený majetek klientů a akcionářů fondu. Důsledkem je, že fond nemůže nabídnout více než jednu investiční strategii a že každý z účastníků penzijního fondu se podílí na nákladech získávání nových klientů.
„A právě tyto a další problémy je potřeba vyřešit změnou zákona o penzijním připojištění,“ uvedl Petr Hájek, předseda představenstva Generali penzijního fondu.
Jediným motivem pro ukládání peněz do penzijních fondů tak pro klienty zůstává jen státní příspěvek. Ten činí nejvýše 150 korun měsíčně za podmínky, že klient uložil alespoň 500 korun (měsíčně).
