Adriana byla neskutečně krásná a já koukal na její štíhlá záda v různobarevných svetrech a vlnité medové vlasy čtyři roky v kuse, než jsem se dva dny po maturitě odhodlal k útoku. Do té doby jsme jenom kamarádili a dobře si rozuměli, takže to, že jsme pak ve dvaceti stáli na radnici a s úsměvem si říkali ano, bylo jen přirozené pokračování našeho přátelství.
Žádné další lidi jsem si nepouštěl k tělu. Bál jsem se, že neobstojím, řeknu něco špatně, selžu, budu jim k smíchu. Od dětství jsem malinko koktal, což mi na sebevědomí taky zrovna nepřidalo. Podle matčiných slov jsem byl navíc vždycky křehkých kostí, náchylný ke všem nemocem v okolí, bázlivý a zakřiknutý. Ostatně Adriana byla můj dokonalý svět, schopná, průbojná a vševědoucí žena, která mě v případě nouze vždy správně navigovala. Tolik se v tom podobala mé mamince, že jsem ani příliš nezaznamenal přestěhování od jedné ke druhé. Trápilo mě snad jen to, že bydlíme v zapadlé části města, kde nebyla nouze o bezdomovce, zaháleče a pobudy. Koupil jsem si tedy pepřový sprej, nosil jej dennodenně v kapse kabátu a cítil se o poznání bezpečněji. Uvědomil jsem si nakonec, že jsem rád, když mám u sebe něco, co mne ubrání před kýmkoli.
Bylo to v zimě, venku mrzlo ostošest, když mi ředitel sdělil, že za týden odlétám na měsíční školení do Londýna. No nazdar, pomyslel jsem si. Už i on si usmyslel, že ze mě udělá průbojného muže? Jakživ jsem nevytáhl paty z Prahy – a teď abych se trmácel kamsi přes moře? I Adriana byla celá nesvá, jakže to tam zvládnu, jestli se o sebe budu umět postarat. Dokonce i máma dojela na letiště, aby se se mnou rozloučila a do kufru mi vsunula čerstvý štrúdl. Nezbylo než se skutečně vydat napospas dravému světu, ze kterého jsem dostal ještě větší strach, když mi při kontrole příručního zavazadla nenávratně zabavili můj pepřový sprej. Po přistání na Heathrow to byla také má první starost, rychle si pořídit nový a zavolat matce i Adrianě, co za neštěstí se mi hned na začátku cesty přihodilo. V londýnské pobočce naší firmy se nás sešlo deset. Hned při prvním setkání mě upoutala drobná Slovenka Marika. Byla nejistá, neklidná, během prvních deseti minut stačila polít stůl čajem, upustit na zem své nové brýle a šlápnout mi na nohu. V poledne neuměla najít objednanou restauraci, vyzvednout si klíče z recepce, neuzvedla svůj dvacetikilový kufr, aby si jej dopravila do hotelového pokoje. Jednoduše potřebovala, aby jí někdo pomohl, přidržel, podal, vysvětlil.
Sám nevím, kde se ve mně vzalo tolik odvahy a mužského šarmu. Dělal jsem, co jsem Marice na očích viděl, a byl v sedmém nebi, že mám konečně poblíž někoho, kdo nepřikazuje, ale naopak nenasytně chválí. Přitahovala mne právě svou rozpačitostí a roztomilou nerozhodností. Tolik jsem se o ni bál, kamkoli odcházela beze mne. Na rozdíl od vždy soběstačné a samostatné Adriany byla Marika zranitelná a křehká, uvnitř i vně. Oba jsme si stáž prodloužili o další měsíce.
Dnes brzy ráno mi přišel e-mail od ředitele. Kladně zareagoval na mou opakovanou prosbu, abych se do Prahy mohl vrátit až za rok, a pověřil mě dočasným řízením celé jedné sekce naší londýnské pobočky. Že prý dobře věděl, jaký mám v sobě skrytý potenciál, který je třeba teprve postupně objevit. Dopoledne jsme se šli sMarikou podívat do podnájmu, co jsem nám nedaleko londýnského sídla firmy sehnal. Ihned jsme se shodli, že jej bereme. Ještě mám pro ni překvapení – večeři v naší oblíbené francouzské restauraci poblíž Temže. A taky malý dárek. Pepřový sprej.
podle příběhu Břetislava Ryšavého napsala
Milí čtenáři, znáte-li příběh, který by se hodil do této rubriky, prosím, napište nám na jan.muller@lidovky.cz
pátek týdenní příloha Lidových novin. Šéfredaktor listu: Veselin Vačkov. Vedoucí magazínu: Jan Müller. Zástupkyně vedoucího: Eva Hlinovská. Produkční: Ilona Šáralová. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Telefony: 225 067 111, inzerce 225 063 428. Faxy: 267 098 398, inzerce 225 063 416. Internet: www.lidovky.cz, dopisy@lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s. r. o. Čísla ShowView™© 1998 Gemstar. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
