Vnitro může nařídit ochranu hranic, ale jen po určitou dobu
Vnitro by v budoucnosti mohlo nařídit hraniční kontroly, pokud by existovala vážná hrozba narušení pořádku či vnitřní bezpečnosti země. Kontroly by bylo možné provádět na vybraných místech nebo po celé délce hranic. Podle návrhu jde hlavně o krizové řešení situací, kdy z časových důvodů nelze uplatnit standardní postup, při kterém o zavedení kontrol rozhodne vláda. Trvaly by však jen pět dní a jejich případné prodloužení by musela schválit vláda. Pokud nenastane mimořádná situace, tak bude o uzavření hranic podobně jako dosud rozhodovat vláda.
Kabinet rovněž podle návrhu zákona rozhodne o zrušení kontrol. Zákon zároveň stanoví, že vláda může určit rozsah, způsob či intenzitu kontrol. Mohou být třeba namátkové silniční či železniční nebo systematické, podobně jako tomu bylo před zavedením schengenského systému. Může být také vyhlášen zákaz překročení zelené hranice, vláda by také podle zákona mohla určit, kde se bude moci hranice překročit.
Noví soudci mají posílit justici
Vláda schválila návrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána na jmenování 31 nových soudců. Posily by měly zamířit hlavně na okresní soudy v působnosti krajských soudů v Brně, Ostravě a Ústí nad Labem. Nového kolegy by se měli dočkat také soudci Nejvyššího správního soudu.
Platy státních zaměstanců porostou. Rozpočet se schodkem schválila vláda |
Kandidáty na soudce musí jmenovat prezident, zatím poslední jmenování se uskutečnilo letos v březnu. Aktuálně vybraní adepti by měli nahradit soudce, kteří v rámci takzvané přirozené obměny skončili či postupně skončí ve funkci do konce letošního listopadu.
Po sedmi nových soudcích by mělo zamířit do obvodů Krajského soudu v Ostravě a Brně, šest nováčků pod ústecký krajský soud, po čtyřech pod středočeský a královéhradecký krajský soud a po jednom pod krajské soudy v Plzni a Českých Budějovicích. Jedenatřicátým kandidátem je pak pětatřicetiletý Pavel Molek, který působí jako asistent u Ústavního soudu, odkud by měl jako soudce přejít k Nejvyššímu soudu správnímu. Tam už v minulosti pracoval rovněž jako asistent.
Odškodnění obětí sterilizace zřejmě nebude
Oběti protiprávních sterilizací z minulých desetiletí se zřejmě nedočkají odškodnění od státu, jak ho navrhl tým ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera.
Podle návrhu měly ženy dostat odškodnění až 300.000 korun. Už před jednáním byly některé resorty proti. Podle nich se oběti mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už omluvil a pravidla zákroku změnil.
Nový zákon měl podle svých autorů umožnit odškodné obětem, které ho nemohou kvůli promlčení dostat soudní cestou. Návrh vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nových norem. Odškodné by tedy mohlo připadnout osobám, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012.
Podle návrhu oběti mohly dostat omluvu, odškodné 300.000 korun a také náhradu nákladů za případnou léčbu a rehabilitaci kvůli početí dítěte.
Odbory se nebudou zapisovat na Ministerstvu práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí neuspělo při nočním jednání vlády s návrhem, aby se odborové organizace a organizace zaměstnavatelů v budoucnu nemusely zapisovat u rejstříkových soudů, ale na ministerstvu. To by mělo nově vést jejich centrální evidenci. Už dříve se proti vyslovilo ministerstvo financí, nesouhlasí s dalšími výdaji z rozpočtu. Výhrady k navrhované podobě mají ale i vnitro a odboráři.
Do konce roku 2013 mělo evidenci na starosti vnitro. Občanský zákoník a zákon o rejstřících od loňska situaci změnil. Organizace odborářů a zaměstnavatelů se musejí registrovat stejně jako sdružení u rejstříkových soudů, které spadají pod resort spravedlnosti.
Na změnu si od počátku předáci a zaměstnavatelé stěžují, považují ji za neoprávněný zásah státu a porušení mezinárodních smluv. Uvádějí, že jim soudy ukládají povinnosti, které jim brání v činnosti. Nemohou třeba zahájit kolektivní vyjednávání. Musejí také platit poplatky a plnit různé formality. Proces je zdlouhavý. Ministerstvo práce navrhuje, aby se soudní řízení nahradilo evidencí a odboráři a zaměstnavatelé za registraci neplatili správní poplatky.
