Východně od obce Lhota se nachází jezero o vodní ploše 25 hektarů a hloubce místy až 14 metrů. V oblíbené letní destinaci se platí vstupné. Celodenní vstupenka pro dítě stojí 40 korun, pro dospělého pak o dvacet korun více.
Cedule nic neznamená
Přesto bylo u vchodu do areálu přírodního koupaliště, kde minulý čřtvrtek tragicky zahynuli dva sedmiletí chlapci, varování, že koupání je „pouze na vlastní nebezpečí“. A toto upozornění stojí i na webových stránkách koupaliště. Stejná informace je dokonce hned na prvním místě ve výčtu podmínek pro vstup do placené zóny přírodního koupaliště.
Cedule s takovým nápisem je pravděpodobně snahou vyvléci se ze zodpovědnosti. To ovšem není možné. Provozovatel nese odpovědnost za chod koupaliště, tudíž je povinen zajistit bezpečnost všem návštěvníkům. Bez výjimky.
  |
V momentě, kdy tedy někomu hrozí nebezpečí, musí personál poskytnout potřebnou pomoc. Sám by měl bez prodlení zasáhnout. U plavčíka se očekává i aktivní zásah bez předchozího varování. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy plavčík není v okolí vodní plochy přítomen.
Není to ovšem jen personál koupaliště, kdo má povinnost pomoct. „Povinnost poskytnout pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, má každý. Proto osobě, která se topí, má povinnost poskytnout potřebnou pomoc každý, typicky i kolemjdoucí,“ uvedl pro server Lidovky.cz Tomáš Gřivna, právník zabývající se trestní problematikou.
Neposkytnutí pomoci dle trestního zákoníku(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. |
„Potřebnou pomocí se rozumí taková pomoc, která je potřebná k odvracení nebo snížení nebezpečí smrti, újmy na zdraví. Potřebnou pomocí může být podle okolností například hození záchranného kruhu tonoucímu, přivolání plavčíka a tak dále,” vysvětlil dále s tím, že kdo, takovou povinnost nesplní, dopouští se trestného činu neposkytnutí pomoci.
Rozdíl mezi obyčejným návštěvníkem a personálem v obecné rovině podle práva není. „Výjimka“ přesto existuje.
„Pokud personál věděl, že se někdo topí, tak pro něj platí poskytnutí pomoci bezpodmínečně. Zato běžný návštěvník neskočí do vody, pokud neumí plavat, nebo mu to zdravotní kondice nedovoluje. Pro personál toto neplatí. Nemá žádnou vyviňovací podmínku, která by jej toho mohla zprostit,” upřesňuje právník Jiří Matzner. Muselo by se podle něj však skutečně prokázat, že se o nebezpečí návštěvníka zaměstnanci areálu dozvěděli a přesto nic neudělali.
V takovém případě by šlo o vážné pochybení. „Pokud má osoba, která neposkytne pomoc, zvláštní povinnost tuto pomoc poskytnout (takovou zvláštní povinnost má například plavčík vůči návštěvníkům plovárny, převozník vůči převáženým a podobně). V takovém případě odpovídá za následek, který skutečně nastal, tedy například za smrt tonoucího,“ uvedl Gřivna s odkazem na paragraf s číslem 143 trestního zákoníku o usmrcení z nedbalosti.
Formální provozovatel
K tomu, jestli personál Lhoty pochybil, či nikoli, se musí vyjádřit policie, která se momentálně případem zabývá. Vyšetřuje i motiv, že zaměstnanci nevzali v potaz prosby dvou matek ve snaze zachránit své syny. Personál ženám údajně tykal a odmítal přijmout opatření, která by mohla uspíšit nalezení dětí. Svůj podíl na tom údajně mělo i to, že ženy byly vietnamského původu. Alespoň tak situaci už dříve v médiích popsali někteří svědci z místa.
Podle Gřivny je důležité se v konkrétním případě zabývat tím, zda má koupaliště formálního provozovatele.
„Pokud ano, je odpovědnost vysoce pravděpodobná. I když bych zjistil, že formálně nebyl provozovatelem veřejného koupaliště, zaměřil bych se na to, zdali tak fakticky nevystupoval. Pokud tak fakticky vystupoval, pak by bylo možné dovodit, že zvláštní povinnost konat měl podle okolností a poměrů, tedy odpovídal by za smrt návštěvníka,“ uvedl právník.
Trestně odpovědná může být jak fyzická osoba, tak i osoba právnická. Tedy jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel - provozovatel. Ředitel areálu nicméně na otázky serveru Lidovky.cz v týdnu neodpověděl. „Všechny informace jsme už uvedli na webu,“ řekla ve stručnosti v telefonu žena z recepce.
Regule týkající se provozu koupaliště si provozovatel stanovuje sám. Jaké jsou normy? „U přírodních koupališť by měl provozovatel vymezit určitou část vodní plochy, kterou střeží personál,“ říká Karel Koutecký, který se specializuje na bezpečnost koupališť. Sám je vedoucím krytého bazénu v Sokolově a publikuje materiály, v nichž detailně rozebírá parametry zajištění bezpečnosti.
Norma musí být pečlivě zadokumentována. I kdyby nebyla tato plocha vyznačená, neznamená to, že se provozovatel může vzdát odpovědnosti. Té se nelze u placeného koupaliště zříci. A to i v případech, kdy jde o dětské návštěvníky, za něž nesou obecnou odpovědnost v první řadě jejich rodiče.
