VĚDNOHUBKY
Autismus patří mezi nejvážnější poruchy dětského mentálního vývoje. Příčina nemoci je neznámá. Autismus je vlastně behaviorální syndrom a diagnóza se stanoví například podle toho, jak se dítě učí mluvit nebo navazovat sociální kontakt. V další fázi vyšetření se zjišťuje, zda autistická porucha souvisí s jinou somatickou nemocí či s genetickou anomálií. Rovněž se určuje míra nespecifického postižení centrálního nervového systému. Nyní vědci z University of Utah a z Harvardu vyvinuli diagnostiku založenou na biologických důkazech.
Metodu popisuje studie uveřejněná koncem listopadu online v Autism Research. Postup vychází z pozorování aktivity neuronů v mozku během různých činností typických pro autistické děti. Diagnóza určuje nemoc s přesností na 94 procent. Metoda umožní lépe porozumět vzniku choroby a přispět k účinnějším postupům léčby.
Sahara je opět v hledáčku vědců. Experti z univerzit v Japonsku a v Alžíru přišli s nápadem, jak největší poušť světa využít k výrobě elektřiny. Slibují pokrytí až poloviny celosvětové spotřeby. Myšlenka letitá, ale na rozdíl od předchozích návrhů přeci jen převratná.
Jak uvádí časopis NewScientist, vědci chtějí využívat nejen sluneční paprsky, ale také písek. Ze sypkého materiálu, kterého je na Sahaře víc než dost, mají v úmyslu vyrábět solární panely. Akce pod názvem Sahara Solar Breeder Project by začala stavbou několika provozů, ve kterých by se z písku vyráběl vysoce kvalitní křemík a z něho pak solární panely. Jejich využitím se bude získávat elektřina pro další a další provozy na čistý křemík a na solární panely.
Vedoucí týmu Hideomi Koinuma z tokijské univerzity má rovněž jasno, jak dopravit elektřinu bez velkých ztrát ze Sahary do civilizovaných oblastí. Podle jeho představ se použijí supravodivé kabely, takže „zmizí“ jen tři procenta elektřiny na každých tisíc kilometrů vedení. Projekt má ale podstatný háček. Supravodivost kabelů lze zajistit jen při teplotě minus 240 stupňů Celsia, na chlazení by se tedy spotřebovalo možná více energie, než vyrobí solární panely. Jak to všechno dopadne? Projekt má dodávat první kilowatty v roce 2050. Zbývá tedy dost času, aby se objevil záměr možná ještě odvážnější.
Proč má pes v poměru k tělu větší mozek než kočka? A proč se během milionu let u psovitých šelem vyvíjel mozek rychleji než u kočkovitých predátorů? Tyto otázky se pokouší zodpovědět studie z Oxford University uveřejněná nyní v časopisu PNAS.
Tým vědců analyzoval data o velikosti mozku a těla u 500 druhů savců. Odborníci srovnávali údaje nejen o žijících zvířatech, ale také o vyhynulých. Díky fosiliím se experti podívali na vývoj dlouhý 60 milionů let. Nejrychleji se zvětšoval mozek opic. Na dalších místech v pomyslném žebříčku následovali koně, delfíni, velbloudi a psi. Studie ukázala, že relativně nejrychleji roste mozek zvířatům, která žijí ve stabilnějších skupinách.
Savcům se samotářským způsobem života se mozek zvětšoval pomaleji. Studie uvádí například kočky, jeleny a nosorožce. Vědci vysvětlují rozdíl celkem logicky. Společenská zvířata musí vyvíjet větší duševní námahu, aby obhajovala svoji pozici ve skupině a případně mohla spolupracovat při lovu.
A proč mají psi větší mozek než kočky? Oba druhy sice žijí v kontaktu s člověkem, ale hafani s námi udržují silnější sociální vazby, zatímco mickám jsme tak trochu ukradení.
***
NEPŘEHLÉDNĚTE Příloha Věda&Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| JOSEF MATYÁŠ, redaktor LN
