PRAHA Třináctiletý Roman Krček je už čtyři roky prakticky slepý. Loni na podzim konečně dostal slepeckého psa, jehož výcvik stál 180 tisíc korun. Pes ale nyní místo toho, aby hocha vodil do školy, leží doma a zapomíná, co se naučil. Proč?
Podle Jana Hájka, ředitele pražské Školy Jaroslava Ježka pro zrakově postižené, je slepecký pes nebezpečný a do slepecké školy proto nepatří. O zvíře se prý nemá během vyučování kdo starat a podle ředitele školy Jana Hájka by proto hrozilo, že někoho z nevidomých žáků porazí nebo jinak zraní.
Ředitel také míní, že Roman, na jehož případ upozornila jako první revue Fragmenty, může chodit do školy jen o slepecké holi, což je prý navíc i dobrý trénink. „Když se dítě učí počítat, tak mu také hned nedáte kalkulačku. Teprve když se naučíte dokonale chodit s hůlkou, je to ta pravá svoboda,“ míní.
Poslední argument je ovšem dost subjektivní a Romanova matka Iva má názor jiný. „Roman už umí všechno. Pes je pro něj jen doplněk, ale cítí se s ním daleko bezpečněji. Vzhledem k jeho věku se bojím Romana do školy bez psa samotného pustit,“ namítá. Roman, který o zrak přišel kvůli mozkovému nádoru, vysvětluje, proč mu pes pomáhá.
„S Darcym chodím daleko radši. Když mám jen hůl, lidé si v metru často vůbec nevšimnou, že nevidím, čekají, že jim uhnu, a pak do sebe vrazíme,“ vysvětluje.
Matka Romana každý den do školy a ze školy doprovází. Díky tomu je prakticky nezaměstnatelná. Do školy nedaleko Pražského hradu vodí Romana ze sídliště Černý most na osmou hodinu ranní a vyzvednout si ho jezdí po obědě. „Jsem se synem už pět let doma, žijeme jen ve dvou a já bych si už konečně ráda našla práci,“ říká.
Zkoušela proto zařídit, aby pes mohl Romana doprovázet do třídy, kde by čekal ve speciálním stanu, na který je zvyklý. To ale podle ředitele nejde. Především z hygienických důvodů a také proto, že by prý Darcy mohl někoho při přecházení ze třídy do třídy porazit.
Krčková proto zjišťovala, jestli by pes mohl čekat na místě, kde by nevadil. Žádný takový prostor ovšem podle Hájka ve škole není. „Je to věc priority. Pokud bychom vyhradili pro psa nějaký prostor, museli bychom obětovat něco jiného. Třeba nějaký kroužek,“ namítá ředitel s tím, že „minimálně čtyři děti mají stejně na psy alergii“.
Ředitel Hájek odůvodňuje zákaz řadou logicky znějících argumentů. Romanova matka je ale nechápe a domnívá se, že za odmítnutím, které je pro ni neřešitelným problémem, je především neochota školy změnit zažité zvyky.
