Státní zástupce Jan Lata vinil osm mužů z propagace nacismu, které se údajně dopustili rozvinutím obřího transparentu s heslem Národní odpor. S verdiktem byl spokojen. „Není pochyb o tom, že Národní odpor je součástí necentralizovaného neonacistického hnutí,“ dal zapravdu žalobci předseda senátu Michal Kabelík.
Mezi obžalované patřil i svolavatel pochodu Tomáš Pliska. Právě jemu vyměřil soud nejtvrdší trest. Za mřížemi by měl strávit dva roky. Další čtyři obžalovaní - Tomáš Kebza, Jiří Tůma, Radek Komár a Antonín Nedvěd - pak dostali trest od patnácti do dvaceti měsíců. Dva muži odcházeli s podmínkou a jednoho soud osvobodil. Rozsudek není pravomocný.
„Se závěrem o vině se nemohu ztotožnit, protože odporuje provedeným důkazům,“ komentovala verdikt právnička šesti obžalovaných Klára Slámová. Jejich jménem se hned odvolala. „Předpokládám, že případ skončí u Ústavního soudu,“ doplnila s tím, že většina obdobných trestných činů dosud končila zproštěním žaloby.
Všichni obžalovaní vinu popírali a tvrdili, že Národní odpor je pouze heslo, nikoliv však organizované hnutí vyznávající ideologii předválečného Německa. S otázkou se těžko vyrovnávali i předvolaní znalci, kteří se ve svých závěrech rozcházeli. I přesto se soud přiklonil k posudku Miroslava Mareše, který mezi neonacismus a Národní odpor vsunul rovnítko.
Soud přihlédl i k obdobné násilné trestné činnosti většiny obžalovaných, která se týkala rasové či národnostní zášti. „Každému, kdo prožil nacismus, z jejich počínání musí běhat mráz po zádech,“ doplnil Kabelík.
Odborníci rozsudek kvůli přísným trestům hodnotí jako atypický. Podle všeho přinutí příznivce problémového hnutí k ještě větší konspiraci než doposud.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
