Vadí mu, že ho Česká televize mnoho let nepozvala do svého hlavního diskusního pořadu Otázky Václava Moravce, a vypočítával, kolikrát byli v OVM v tomto volebním období předsedové vládních stran.
„Chtěli bychom, aby byla jasně definovaná veřejná služba,“ řekl při veřejném projednávání petice poslanec Stanislav Berkovec z druhého opozičního hnutí ANO, které také zvyšování poplatků veřejnoprávním médiím - České televizi a Českému rozhlasu – odmítá.
Narůstá nedůvěra v mainstreamová média, řekl Gregor z Aliance pro rodinu
„Narůstá nedůvěra v mainstreamová média,“ tvrdil ve Sněmovně Jan Gregor z Aliance pro rodinu.
Jako příklad výhrad spolku vůči veřejnoprávní televizi uvedl, že na svém webu označuje kandidáta na viceprezidenta J. D. Vance, kterého si vybral Donald Trump, za podporovatele „takzvané tradiční rodiny“. To Alianci pro rodinu pobouřilo. „Náš spolek je na téma rodiny citlivý,“ řekl Gregor.
Veřejnoprávní média mají přinášet ověřené informace, ne tlačit svoji pravdu, argumentují iniciátoři petice „proti trvalému zvyšování koncesionářských poplatků“, kterou projednávali poslanci petičního výboru.
Vláda navrhla zvýšení poplatku pro Českou televizi na 150 korun za měsíc a Českému rozhlasu na 55 korun. Návrh ale zatím neprojednala Sněmovna ani ve druhém čtení. Koalice se o to pokusila na konci října, ale nepodařilo se jí o jeden hlas dostat bod na program, když si neohlídala docházku.
Šéf poslanců ODS Marek Benda připustil, že prosadit vládní návrh do konce roku nestihne. „Předpokládám schválení v prvním čtvrtletí příštího roku,“ řekl iDNES.cz Benda.
To ale signatářům petice, kterou iniciovala Aliance pro rodinu, nestačí. „My, níže podepsaní, žádáme prostřednictvím této petice poslance, aby u projednávané novely zákona o České televizi a Českého rozhlasu nezvyšovali koncesionářské poplatky, dokud nebude vyřešeno účinné naplňování zákonného požadavku vyváženosti a objektivity vysílání na všech kanálech včetně internetového vysílání, což je jednoznačná podmínka pro naplňování veřejnoprávní služby,“ napsali v petici.
„Chceme, aby platící diváci nebyli uráženi za svoje názory a způsob života. Proto požadujeme, aby na nás politici neuvalovali další daň ve prospěch zaměstnanců České televize a rozhlasu,“ argumentuje spolek zastávající konzervativní postoje ohledně rodiny, který se stavěl proti zrovnoprávnění LGBTQ+ lidí usilujících o manželství i pro páry stejného pohlaví.
Ve veřejnoprávních médiích a jejich online platformách vidí Aliance pro rodinu mnoho útoků na tradiční rodinný život. „Chceme, abychom si nejdříve řekli, jak mají vypadat veřejností placená média ve 21. století. Pak ať se rozdělují peníze – ne naopak!“ tvrdí také autoři petice proti zvyšování poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas.
Návrh vlády počítá i s rozšířením okruhu poplatníků o domácnosti, které sice nemají televizní přijímač nebo rádio, ale mají chytrý mobilní telefon nebo internetové připojení a mohou tak veřejnoprávní média sledovat i bez televizního přijímače, a s valorizací poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Vláda by je v dalších letech mohla zvyšovat sama svým nařízením o 6 procent, pokud by od poslední změny tuto hranici překročila inflace.
Změnit se mají i platby právnických osob. Firmy do 25 zaměstnanců budou od poplatku osvobozeny. Větší mají platit podle počtu zaměstnanců. Podle ministra kultury Martina Baxy z ODS jde o inspiraci německým modelem.
ANO a SPD jsou pro konec měsíčních poplatků. ČT i Český rozhlas by financovaly z rozpočtu
Opoziční ANO a SPD se zvyšováním měsíčního poplatku pro ČT a Český rozhlas nesouhlasí. Stávající návrh na zvyšování koncesionářských poplatků, není podle šéfa ANO Andreje Babiše nic jiného než snaha ještě víc si k sobě připoutat Českou televizi a Český rozhlas především před sněmovními volbami na podzim příštího roku, tvrdil při projednávání návrhu.
ANO a SPD prosazují zrušení měsíčních poplatků pro veřejnoprávní média a jejich financování ze státního rozpočtu. Tím by si naopak podle vládní koalice politici ještě více připoutali Českou televizi a Český rozhlas.
„Rozhlasový a televizní poplatek významně vzdaluje média veřejné služby od politického zásahu,“ argumentuje ministr kultury Baxa.
