Podepsali proto ve stánku v pražském podchodu metra ve stanici Můstek i na jiných místech protestní petici, kterou posléze předají petičnímu výboru Poslanecké sněmovny.
Vyjadřují tak společný názor, že katedrála sv. Víta od počátku symbolizovala českou státnost a patří tedy celé společnosti.
„Víme, že nemůžeme ovlivňovat rozhodování soudu. Ale myslím si, že vrácení katedrály byl nešťastný krok. To, že církev hned po převzetí katedrály zvýšila vstupné, se okamžitě projevilo sníženou návštěvností. Nejlepším řešením by bylo, aby stát i církev památku spravovaly společně,“ míní spisovatel, scenárista a člen petičního výboru Zdeněk Mahler.
Soudy, včetně odvolacího, přitom již dvakrát rozhodly ve prospěch církve. Naposledy letos v červnu, kdy Městský soud v Praze potvrdil původní rozsudek obvodního soudu.
Soudci při rozhodování třináctiletého sporu dospěli k závěru, že církev nikdy nepřestala být vlastníkem svatovítské katedrály. A že tedy vlastnictví žádným právním aktem z doby totality na stát nepřešlo. Církev verdikt přivítala. Stát ale soudní cestou bojuje dál.
„Využili jsme možnosti uplatnit mimořádný opravný prostředek a podali jsme takzvané dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky. V současné době probíhá řízení o podaném dovolání,“ sdělila Izabela Noveská, vedoucí oddělení samostatné komunikace Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Ten před soudem jedná jménem státu namísto Kanceláře prezidenta republiky. Církev přitom hned po převzetí katedrály oznámila, že s ní má velké plány. Chce v ní například zřídit náhrobek sv. Vojtěcha.
Uvažuje také o tom, že vystaví vzácné předměty ze svatovítského pokladu, který je nepřístupný. Hodlá tak splatit dluh vůči veřejnosti. V Česku dosud existuje pouze jediné arcidiecézní muzeum, a to v Olomouci.
Expozice svatovítského pokladu by mohla být v některém z objektů ve Vikářské ulici. „Ještě nevíme, jak by se expozice jmenovala,“ řekl generální vikář arcibiskupství Michael Slavík.
