130 let

Pětina proudu míří za hranice

Česko

Česko je v poměru k objemu výroby největším exportérem elektřiny v Evropě

PRAHA Elektrárna Evropy. Tuto přezdívku by mohla získat Česká republika. Žádná jiná evropská země nevyváží téměř pětinu vyrobené elektřiny do zahraničí.

V absolutních číslech Česko není první. Francie i Německo loni podle statistik Mezinárodní energetické agentury vyvezly více. Jenže Francie vyvezla necelých šest procent vyrobené elektřiny a Německo 2,5 procenta. V případě Česka se jedná o téměř 19 procent.

Tuto skutečnost dlouhodobě kritizují ekologové. „Vývoz elektřiny je výhodný pouze pro ČEZ. Tento energetický kolos má dvojnásobné marže oproti obdobným západoevropským společnostem. Český spotřebitel nemá levnější elektřinu a doma mu zůstane krajina zničená povrchovými doly a radioaktivní vyhořelé jaderné palivo,“ shrnul výhrady energetický expert Hnutí Duha Martin Sedlák.

ČEZ se hájí tím, že drtivou většinu vyrobené elektřiny prodává na domácím trhu. Loni v zahraničí prodal 4,5 miliardy kilowatthodin, tedy okolo sedmi procent produkce svých elektráren v Česku. Zbytek exportu realizovali nezávislí obchodníci, kteří využívají i drobných rozdílů mezi cenou elektřiny v jednotlivých zemích.

„Žádné elektrárny neplánujeme pro vývoz elektřiny, ale považujeme za správné, aby česká energetika byla dlouhodobě soběstačná s rezervou a nadbytek eventuálně vyvážela – s ohledem na to, že okolní státy spíše směřují dlouhodobě do deficitu,“ vysvětluje tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Nedostatek elektřiny by mohl v následujících letech tížit Německo, které zvažuje odstavení sedmi starších jaderných bloků, i Polsko, kde část uhelných elektráren nevyhovuje evropským emisním limitům. Podle analytika skupiny Generali PPF Petra Nováka zatím ČEZ nemá důvod výrobu elektřiny jakkoli omezovat. Navíc mu v posledních týdnech nahrává růst cen elektřiny na burzách. „ČEZ spaluje poměrně levné hnědé uhlí. Jakýkoli nárůst cen elektřiny jde přímo do zisku ČEZ,“ říká Novák.

Situace se však může změnit za dva roky, kdy Evropská unie zpoplatní část každoročního přídělu emisních povolenek pro elektrárenské společnosti v nových členských zemích. To by mohlo donutit energetický gigant ČEZ i další vlastníky uhelných elektráren k omezení výroby.

Česká republika by si pozici velkého vývozce elektrické energie mohla udržet i v příštím desetiletí. Za podmínky, že v Temelíně zahájí provoz dva nové jaderné bloky a současně vyrostou dvě až tři velké paroplynové elektrárny spolu s řadou malých lokálních zdrojů.

Kolem roku 2020 končí životnost řady uhelných elektráren, docházet budou i zásoby hnědého uhlí na Sokolovsku a v lomu ČSA na Mostecku. Zároveň se zvýší spotřeba elektřiny, podle odhadu operátora trhu OTE bude za deset let o 18 procent vyšší než dnes.

***

Potřebuje Česko další jaderné bloky? čtěte „Mraky nad Temelínem“ v sobotním P&B Lite

Graf

Evropský trh s elektřinou (v miliardách kWh)

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (IEA) – statistiky za rok 2010, dopočet LN

Autor: