Vyplývá to ze seznamů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti: podle něj zhruba pětina aktivních soudců a třetina státních zástupců držela před listopadem 1989 stranickou knížku KSČ.
„Na můj vkus je to vysoké číslo,“ přiznal pro LN ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jedním dechem však dodal, že „na rozdíl od jiných států jsme neměli příležitost provést kompletní proměnu jako třeba ve východním Německu, kde všechny komunistické soudce propustili“.
Odtajněné seznamy odhalily, že ve straně byl například Igor Stříž, který byl tento týden jmenován náměstkem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, či „otec“ novely trestního zákoníku Pavel Šámal. „Přiznám se, že jsem to nevěděl. A chápu, že to někomu může vadit. V Česku je ale pan profesor Šámal jedničkou na oblast trestního práva, tudíž ho není možné vyloučit jen kvůli minulosti,“ míní Pospíšil.
Na stranu justičních funkcionářů s „komunistickou kaňkou“ se postavilo vedení Unie státních zástupců či Soudcovské unie. Shodují se, že stranická minulost není podstatná, protože ji v 90. letech řešily prověrky - kdo chtěl být znovu jmenován, musel projít podmínkami lustrace.
Právník a aktivista Tomáš Pecina, který loni uspěl se stížností, že má právo znát komunistickou minulost soudců, však varuje, že seznam zdaleka není kompletní.
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
„Jsem šokován, jaká je míra nesouladu mezi seznamem a tím, co mi sdělují jednotlivé soudy,“ vzkázal LN Pecina. „Jako by v této zemi zcela přirozeně platilo, že co soudce, to lhář,“ dodává muž, který jinak aktuální „striptýz“ soudců, jejž sám svým vyhraným sporem rozpoutal, považuje za „rozumný a logický krok“.
Kompletní očista justice?
Zabere až 20 let, soudí Pospíšil Neúplnost seznamů připouští i vedení ministerstva spravedlnosti. Zveřejnilo prý zatím pouze funkcionáře, jejich příslušnost k někdejší KSČ je zřejmá z dostupných údajů. Tedy z podkladů, jimiž disponují soudy po prověrkách po roce 1989, kdy se dotazovali soudců mimo jiné i na jejich politickou příslušnost.
„Na základě nálezu Ústavního soudu jsme se rozhodli seznam zveřejnit. Bude to pro lidi komfortnější, než aby se museli obracet s jednotlivými jmény na ministerstvo,“ vysvětluje Pospíšil.
Zároveň odmítá, že by se nyní prodloužila doba projednávání jednotlivých kauz. „Řešení podjatosti se bude týkat minima případů. Nechci předjímat, ale řešení podjatosti se stejně odehrává v řádech týdnů, takže by k žádnému zásadnímu zdržení nemělo docházet,“ soudí Pospíšil.
Úplné očištění justice bude podle něj ještě otázkou zdlouhavého procesu. „Odhaduji to na patnáct až dvacet let,“ říká Pospíšil.
A pohled do několikastránkových seznamů mu dává za pravdu: komunistickou minulost má například celé vedení Vrchního soudu v Praze. Kromě šéfa Vladimíra Stiboříka byli ve straně i tři místopředsedové - Stanislav Bernard, Jaroslav Bureš a Vladimír Vočka. Celkem pak před listopadem 1989 byla v komunistické straně více než třetina soudců vrchního soudu.
Podobný poměr navíc vykazuje i Vrchní soud v Olomouci. Z vedení tamějšího soudu však podle dostupných informací nebyl v KSČ nikdo.
Z funkcionářů Nejvyššího soudu má komunistickou minulost předseda civilního kolegia František Ištvánek.
Ještě na sklonku roku se ke kostlivci z minulosti přiznalo i všech patnáct členů Ústavního soudu. V předlistopadové KSČ působili čtyři z nich, včetně předsedy Pavla Rychetského.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
***
Justice v dresu KSČ * V Česku působí 3076 soudců a 1272 státních zástupců. Šest set aktivních soudců a 359 žalobců bylo ve straně, tvrdí ministerstvo. Čtyři soudce už ale ze seznamu vyškrtlo.
