K jeho pochopení významně přispěl astronom českého původu Zdeněk Sekanina, který jeho pád namodeloval na počítači a prokázal, že s velkou pravděpobností namísto dosud preferovaného jádra komety šlo o kamennou planetku.
Výdumek za mřížení 1. července 1788 Ve francouzském Metzu se narodil Jean Victor Poncelet, zakladatel projektivní geometrie, zároveň však zářivý důkaz nezničitelnosti vědeckého ducha: na pojem práce, který do fyziky později i zavedl, připadl v podmínkách duševní tvorbě nikterak nakloněných – v ruském zajetí po Napoleonově tažení na Moskvu 1812. Zemřel roku 1867.
Prví české „Zlaté stránky“ 1. července 1883 První telefonní ústředna u nás začala fungovat v Praze v srpnu 1882. Původní počet jedenácti účastníků se však rychle rozrůstal, a tak 1. července 1883 vychází Abecední seznam dosud ohlášených P. T. abonentů pro ústřední síť telefonickou. Kromě institucí je v něm i několik soukromých osob, například známý propagátor technického pokroku Vojta Náprstek.
Pomalý nástup kouřících komínů na českých tocích 5. července 1838 Přes Atlantik jezdí pravidelná parolodní linka a i u nás, tři roky po smrti Josefa Božka a 21 tedy let po jeho úspěšném pokusu s parolodí, se konečně začíná něco dít. Pražský obchodník a bankéř Moritz Zdekauer dostává od císaře privilegium na paroplavbu po Vltavě a Labi. Nebude však do roka schopen uvést do provozu alespoň jeden parník a privilej padne. Vltava se dočká parníku (pod jiným vedením) až za tři roky. Sedmá velmoc v Čechách 6. července 1658 A připomeňme si ještě jeden nenaplněný příslib. Mladičký císař Leopold I. uděluje dvorní knihtiskařce Lidmile Sedlčanské právo na vydávání prvních pražských (samozřejmě německy psaných) tištěných novin, pokud jimi nebude „škoditi státu a rušiti veřejného pokoje“. Inu, ani jedno, ani druhé; k pokusu o tisk novin dospěje až po smrti podnikatelky její dcera. Později jí bude právo odňato.
