„Pan premiér je v kontaktu s prezidentem Macronem a ostatními lídry. Můžeme potvrdit, že se zítřejší videokonference zúčastní,“ řekla mluvčí vlády Lucie Ješátková a
Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle agentury Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Očekává se účast i pobaltských států, skandinávských zemí, ba dokonce i Kanady. Elysejský palác na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.
Fiala pondělní jednání kritizoval. Na místo diskuzí se má podle něj přistoupit k činům, revizi Green Dealu či omezení byrokracie.
„Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude. Je třeba začít konat,“ řekl Fiala v reakci na pondělní setkání, kam Česko nebylo pozvané.
Macron předešlou schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Jedním z hlavních cílů jednání, o kterém média informovala jako o krizovém summitu, bylo proto stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině.
Schůze se zúčastnili šéfové vlád Francie, Německa, Británie, Dánska, Polska, Itálie a Španělska a také nejvyšší představitelé Evropské unie a NATO. Takový formát jednání však vyvolal kritiku některých evropských zemí.
Středeční jednání bude podle Reuters v hybridní podobě, kdy se představitelé některých zemí připojí přes video.
Cílem schůzek organizovaných Francií je vyhodnotit, jak by mohly vypadat možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Některé země, jako například Francie nebo Švédsko, počítají i s účastní na případné mírové vojenské misi.
Tu nevyloučilo ani Německo, ačkoli kancléř Olaf Scholz na toto téma nechtěl s novináři hovořit, neboť to v tuto chvíli považuje za nevhodné. Dalším tématem je zvýšení výdajů na obranu, což od členů NATO a od Evropy požaduje americký prezident Donald Trump.
Mezitím se v úterý v Saúdské Arábii sešli zástupci Spojených států a Ruska k rozhovorům, které Washington považuje za úvod procesu k ukončení války na Ukrajině. Ta se třetím rokem brání ruské invazi, která je největším ozbrojeným konfliktem v Evropě od konce druhé světové války.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio po dnešním jednání v Rijádu řekl, že všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musejí souhlasit s řešením, jež konflikt ukončí. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio.
EU připravuje další zbraně pro Ukrajinu
Evropská unie chce, aby Ukrajina nehledě na možné příměří s Ruskem měla dostatek zbraní a munice, chystá proto na letošní rok další zbrojní dodávky, mimo jiné 1,5 milionu dělostřeleckých granátů. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura DPA.
Brusel podle DPA navrhuje, aby se unijní členské země zavázaly, že letos Ukrajině poskytnou nejméně 1,5 milionu dělostřelecké munice, ale také další systémy protivzdušné obrany, drony, střely s plochou dráhou letu k cíleným úderům na vojenské cíle v Rusku, vojenské vybavení či výcvik jednotek.
Zahraniční služba EU rovněž vybízí ke spolupráci s ukrajinským obranným průmyslem a k jeho podpoře. V tomto bodě dokument podle DPA navrhuje určit každé členské zemi částku podle její ekonomické výkonnosti.
EU v loňském roce dodala Ukrajině milion dělostřeleckých granátů. Původně se zavázala, že toto množství zajistí do loňského jara, což ale nezvládla. S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem. Podle dřívějších prohlášení českého premiéra Petra Fialy díky tomu Ukrajina do konce roku získala 500.000 granátů.
Ukrajina čelí třetím rokem ruské invazi. Tu v únoru 2022 nařídil ruský prezident Vladimir Putin, který tak rozpoutal největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
