„Evropa si musí stanovit své priority vzhledem k proměně mezinárodního řádu, musíme jednat rozhodněji a být ekonomicky silnější,“ řekl Fiala před odletem.
Zmínil, že evropskou ekonomiku je potřeba postavit na nohy a ustoupit od plánované dekarbonizace a Green Dealu u automobilového průmyslu. Česko má v této otázce podle něj silné slovo. „Výrazně se vyslovujeme pro deregulaci a debyrokratizaci pro firmy,“ uvedl premiér.
„Musíme být inovativnější a kreativnější, jinak ve světové konkurenci prohrajeme,“ konstatoval.
Fiala je pozván ve čtvrtek ráno na takzvanou migrační snídani, kterou pořádají Nizozemci. Podle Fialy ale pro tentokrát nebudou jednání o migraci tolik významná.
„Řešíme migraci vnější, ale budeme se na schůzce věnovat i migraci vnitřní. Věřím, že zpřísnění pravidel vstupu na území EU ilegální migraci omezí. Očekávám, že nařízení rychle projde europarlamentem,“ prohlásil Fiala.
„Nedokážeme vrátit lidi, kteří tady nemají co dělat a jsou kriminálně aktivní a to je největší slabina evropského boje,“ podotkl k problému migrace český premiér.
Na schůzce by se mělo v užším kruhu unijních států debatovat zejména o efektivních návratech migrantů, novém návratovém nařízení, která oznámila Evropská komise, a o řešení nelegální migrace. Na říjnovém summitu takovou migrační schůzku zorganizovala Itálie, v prosinci pak Dánsko.
Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států.
Jednání unijních lídrů začne ve čtvrtek v 11:00 tradiční diskusí se šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou. Prostřednictvím videokonference se pak prezidenti a premiéři zemí EU spojí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a budu řešit ruskou agresi na Ukrajině a další pomoc Kyjevu.
„Evropská rada vítá společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii 11. března 2025, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ stojí v předběžném návrhu závěrů.
Hned v úvodu je rovněž uvedeno, že EU nadále zachovává svůj přístup „mír prostřednictvím síly“, který vyžaduje, aby byla Ukrajina v co nejsilnější pozici pro případná mírová jednání, což znamená i další navýšení vojenské pomoci.
Předběžný text závěrů zmiňuje i novou iniciativu šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Nová vojenská pomoc pro Ukrajinu by mohla mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měla by obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. „Evropská rada vyzývá členské státy, aby urychleně navýšily své úsilí s cílem řešit naléhavé vojenské a obranné potřeby Ukrajiny,“ stojí dále v textu.
Ústředním tématem summitu je konkurenceschopnost, zdůraznil Costa v dopise, kterým do Bruselu politiky zval, březnové summity bývají tradičně zaměřené spíše na ekonomická témata. Ke státníkům se připojí i předseda euroskupiny Paschal Donohoe a šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Závěry summitu, které se týkají konkurenceschopnosti, jsou rozděleny ještě na několik dalších částí, které hovoří zejména o zjednodušování a snižování administrativní a byrokratické zátěže, ale i o potřebě snižovat ceny energií.
