„Ukrajina a podpora Ukrajiny bude jedním z prvních témat summitu. V průběhu dneška by se měl připojit i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a měl by s námi diskutovat o podpoře, kterou evropské země Ukrajině poskytují,“ řekl před odletem Fiala. Zelenskyj vytrvale apeluje na další dodávky zbraní a na rychlé uznání kandidatury své země do EU.
Evropské země se podle Fialy musí soustředit na podporu Ukrajiny nejen v současnosti, ale i co se týče poválečné obnovy. „Pro nás je důležitá i diskuze o tom, jak se Evropa zvládá starat o ukrajinské uprchlíky. Je jasné, že v současné době intenzita uprchlické vlny zvolnila, nicméně naše kapacita je naplněna,“ řekla Fiala. Bude proto žádat o hledání dalších možností pomoci postiženým zemím.
Na programu bude mimo jiné již šestý soubor protiruských sankcí, na němž se členské země kvůli nesouhlasu Maďarska s embargem na dovoz ruské ropy již měsíc nedokážou shodnout. Šéf Evropské rady Charles Michel, který summitům předsedá, tento týden naznačil, že vidí naději na dojednání kompromisu před začátkem zasedání lídrů.
Velvyslanci členských zemí se však v pondělí neshodli ani na novém návrhu, který z embarga prozatím vyjímá ropu přepravovanou sítí ropovodů, což se vedle Maďarska týká i Slovenska nebo České republiky. Embargo by tak zahrnovalo pouze surovinu převáženou tankery, kterými jí z Ruska míří do EU zhruba tři čtvrtiny. Podle unijních zdrojů měly však i s novým návrhem zmíněné země problémy a v pondělí by se měli velvyslanci bavit o možných dalších úpravách.
„Nemám velkou radost z toho, jak tentokrát probíhala jednání. Nejdřív se zveřejnil ten cílový stav, aniž by byla dosažena shoda mezi jednotlivými členskými zeměmi,“ řekl k balíčku Fiala. Takový postup by se podle něj neměl opakovat.
Některé země podle něj mají na Rusku vyšší míru energetické závislosti a nejsou schopny to v krátké době změnit, což je třeba při jednání zohlednit. „Ropa z moře má naprosto jasně naši podporu. Dovedeme si představit poměrně rozsáhlé sankce na ropu, ale v některých případech budeme potřebovat určitou časovou lhůtu, abychom se mohli připravit,“ řekl Fiala. Není podle něj možné dopustit, aby Česku chyběly základní ropné produkty. Odmítl však specifikovat české požadavky.
„Obecně bych řekl, že časový odklad je to, co by tu situaci vyřešilo, protože u států, jako je Česká republika, je tato konkrétní věc jen otázkou času, nikoliv vůle a rozhodnutí,“ podotkl.
Potravinová bezpečnost a vojenská spolupráce
Fiala před odletem do Bruselu promluvil také o potravinové bezpečnosti. Zmínil možnost zapojení českých dopravních firem do dodávek potravin. Uvedl, že na obilí z Ukrajiny jsou závislé některé země severní Afriky, dostupnost potravin tak souvisí i s bezpečností v Evropě.
Kromě toho je podle premiéra důležitá i vojenská spolupráce členských zemí. „Větší propojenost investic ve vojenské oblasti, větší spolupráce v oblasti výzkumu a řada dalších témat, která jsou dlouhodobou výzvou, ale nyní se to akcelerovalo v důsledku ruské agrese na Ukrajině,“ vyjmenoval cíle v této oblasti Fiala.
Očekává se, že vůdci členských zemí podpoří vytvoření mezinárodní platformy pro investice do poválečné obnovy Ukrajiny a pověří EU, aby rychle rozhodla o uvolnění až devíti miliard eur (asi 222 miliard korun) na okamžité potřeby Ukrajiny. Lídři by také měli vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla způsob, jak v rámci současného víceletého rozpočtu EU podpořit země, které pomáhají ukrajinským uprchlíkům.
