Rakouský kancléř Nehammer s Fialou mluvili o dalším snižování závislosti obou zemí na Rusku. Podle Fialy je Rakousko připraveno podpořit rozšíření kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod), aby Česko mělo zajištěno dostatek ropy pro případ, že by již nemohlo využívat ropu z Ruska.
„Velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit naši snahu o rozšíření ropovodu TAL, abychom měli do budoucna zajištěnu dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro Českou republiku využita,“ řekl Fiala.
Tématem bylo i snižování závislosti na ruském plynu, která je v případě obou zemí poměrně vysoká. „Shodli jsme se na nutnosti spolupráce se zeměmi, které mohou budovat a rozšiřovat kapacity plynovodů a budovat nové LNG terminály,“ řekl český předseda vlády.
Rakousko je podle něj ve specifické situaci, neboť má jednu z největších kapacit zásobníků plynu v Evropě. „Bavili jsme se i o tom, jak by bylo možné pro Českou republiku kapacitu využít. To je otázka ne úplně jen politická, protože zásobníky jsou v soukromém majetku a je potřeba jednat i s těmi vlastníky,“ dodal český premiér.
„Embargo na plyn pro naše dva státy nepřipadá v úvahu,“ zdůraznil rakouský kancléř. Fialu na jednání o embargu na dovoz ruské ropy mrzí, že EU působí nejednotně. Podle Nehammera by EK měla oznámit výsledky až po ukončení jednání.
Oba politici zdůraznili dobré vztahy svých zemí, které ale mají ještě prostor k utužení. „ČR je pro Rakousko významný obchodní partner. Přátelství se pozná podle toho, že jsme schopni rychle reagovat a řešit problém. To se ukázalo v době pandemie a krásně to bylo vidět na policejní spolupráci,“ řekl na tiskové konferenci Nehammer.
Napjatá je situace i na Balkáně, varuje Nehammer
Fiala po úterním jednání uvedl, že posun v integraci zemí západního Balkánu do EU je v zájmu Česka i Rakouska. Uvítal v té souvislosti velkou angažovanost Rakouska a jeho kancléře, který Česku nabídl osobní politickou podporu, své zkušenosti i kontakty z regionu. „Pro nás je to významné téma i proto, že se blíží naše předsednictví,“ řekl Fiala.
K předsednictví ČR v Radě EU Nehammer řekl, že žádá o to, aby ČR západní Balkán neztrácela ze zřetele. „Světová veřejnost se nyní soustředí na Ukrajinu, ale naši pozornost a solidaritu vyžaduje také Balkán. V Bosně a Hercegovině je velmi napjatá situace. Nechci, aby Balkán měl pocit, že jsme zapomněli na jeho kandidaturu do EU,“ řekl.
Fiala pozval Nehammera do Prahy při první vzájemné schůzce letos v únoru v Bruselu. S rakouským kancléřem tehdy u příležitosti dvoudenního summitu Evropské unie a Africké unie diskutoval mimo jiné o pohledu na jadernou energetiku, který Česko a Rakousko rozděluje. Nehammer chce podle agentury APA v Praze „znovu potvrdit odmítavý rakouský postoj ve věci jaderné energetiky“.
Česko po nástupu Fialovy vlády navštívil i rakouský ministr zahraničních věcí Alexander Schallenberg. V závěru prosince byl prvním zahraničním hostem, kterého přijal po nástupu do Černínského paláce ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hovořili tehdy o regionální spolupráci či opatřeních proti covidu-19.
Rakousko do NATO podle kancléře vstoupit neplánuje
Vstup Rakouska do Severoatlantické aliance není na stole, řekl po jednání s Nehammer. Švédsko a Finsko se v nejbližších dnech chystají podat žádost o členství v NATO, aby po invazi Ruska na Ukrajinu posílily svou bezpečnost. Jediným státem, který v alianci zatím vyjádřil proti jejich členství výhrady, bylo Turecko. Ankara by jako člen NATO mohla vstup severských zemí vetovat.
Rakousko členem aliance není a podle Nehammera se na tom ani nic nezmění. „Máme jinou historii než Finsko a Švédsko. Rakousko bylo, je a bude neutrální, máme vojenskou neutralitu,“ uvedl.
Podle Nehammera země ale jakožto člen Evropské unie projevuje solidaritu s Ukrajinou, podporuje sankce vůči Rusku a umožňuje dodávky zbraní na Ukrajinu. Pozice skandinávských zemí je jiná i proto, že Finsko například sdílí s Ruskem asi 1 300 kilometrů dlouhou hranici.
