„Shodujeme se na potřebném navýšení výdajů na obranu. Jsem přesvědčen, že naším cílem musí být minimálně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) během několika dalších let,“ uvedl Fiala.
V úterý premiér řekl, že realistické je zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně, dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let. „Považuji to za nutnou investici do naší bezpečnosti, ale i příležitost k posílení růstu české ekonomiky,“ doplnil ve čtvrtek.
K výdajům na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP se lídři zemí NATO zavázali v září 2014 na summitu ve Walesu. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek poprvé splnilo.
„Při příležitosti pravidelného a plánovaného setkání hovořili o nutném zvyšování obranyschopnosti země nebo o aktuální mezinárodní situaci s ohledem na válku na Ukrajině. Tématem bylo také rozpočtové určení daní,“ napsala ke čtvrtečnímu jednání Kancelář prezidenta republiky.
Přerozdělování daní
To, že chce s Fialou jednat i o rozpočtovém určení daní (RUD), avizoval Pavel ve středu při návštěvě Jihomoravského kraje. Sněmovna by podle hlavy státu měla využít příležitosti, kdy se většina krajů shodla na podobě přerozdělování daní, a novelu o RUD přijmout.
Podle prezidenta nelze očekávat stoprocentní shodu v situaci, kdy se peníze přerozdělují a ne všechny kraje dostanou peněz víc.
Pavel s Fialou se sešli i minulý týden v úterý, kdy podle Hradu jednali o vývoji války na Ukrajině, platech ústavních činitelů, bezpečnosti a armádě. Před čtvrteční schůzkou Fiala uvedl, že chce mluvit zejména o mezinárodní a bezpečnostní situaci. Po odpoledním jednání shrnul, že s Pavlem probírali domácí politická témata, aktuální mezinárodní situaci a bezpečnostní výzvy.
