„Kvalita vzdělání rozhodne o tom, zda bude Česká republika růst, nebo stagnovat. Vzdělání je moje životní téma,“ uvedl Fiala na konferenci. „Už podruhé přijímací řízení na střední školy proběhlo digitálně,“ pokračoval premiér. Podle něj využilo této možnosti přes 90 procent uchazečů.
„Svět se mění a základní model základních, středních a vysokých škol pro ‚pár vyvolených‘ už nevyhovuje,“ myslí si Fiala. Podle něj je třeba zaměřit se především na sílu všeobecného vzdělání, o které je stále větší zájem. V této souvislosti zmínil hlavně všeobecná lycea. „Snažíme se reagovat na to, co lidé chtějí,“ tvrdil Fiala na konferenci.
„Musíme posilovat spravedlnost a férovost systému. Tady se potýkáme dlouhodobě především s regionálními rozdíly, a to velmi intenzivně,“ upozornil premiér. „Někde se student nedostane na gymnázium, ani když dostane 80 bodů, někde stačí i o 30 bodů méně,“ povzdechl si předseda vlády.
Podle něj to je plýtvání potenciálem. „Musíme zajistit inkluzi, která nás nebude omezovat,“ vypíchl Fiala. Zároveň ale podotkl, že ne vždy je inkluze bez negativního dopadu na kvalitu vzdělání pro ostatní.
„Máme jen 27 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku, což je třetí nejmenší číslo v Evropské unii,“ kritizoval Fialu současnou situaci. Připomenul, že možná největším rozdílem českého prostředí oproti zahraničnímu je ten, že Česko nemá v terciárním cyklu vzdělání krátké programy. Důležité je podle Fialy i zajištění prostupnosti oborů s dalším vzděláváním v pozdější fázi života.
Málo praxe a velká decentralizace
„Často z talentovaných lidí děláme kopírovací mašiny. A to mnohdy i na vysokých školách,“ myslí si ekonom Tomáš Sedláček. Kritizoval především praxi přílišného memorování v českém školství. „Učíme děti pravidla fotbalu, aniž by si ten fotbal kdy zahráli,“ přirovnal Sedláček současný tlak na teorii, nikoliv praxi. Vyjádřil také obavy nad nástupem umělé inteligence, která by mohla nahradit některé současné profese.
Premiér přisuzuje tyto problémy jistým strukturálním překážkám, kam podle něj patří třeba velká decentralizace školství v České republice. To dokládá i fakt, že máme nejvíce obcí v Evropě.
„Je velmi obtížné do toho zasáhnout shora,“ míní Fiala. Dalším problémem je podle něj i časté střídání vlád, po Itálii nejvíc v EU. „Často se také střídají lidé na konkrétních postech, takže někdo rozjede nějakou věc, ale už nemá šanci to dotáhnout,“ povzdechl si.
S novými požadavky na trhu práce se poslední dobou mluví především o nástupu umělé inteligence a jejím vlivu na transformaci zaměstnání. Podle nedávné analýzy nizozemské ING umělá inteligence nebude v nejbližší době ohrožovat zaměstnání manuálně pracujících ani lidí zaměstnaných v pohostinství.
Naopak by ale mohla ohrozit vývojáře softwaru či zaměstnance v oblasti administrativy. Již nyní se takový trend projevuje na juniorních pozicích. Právě do digitální sféry přitom spadají ty nejpopulárnější rekvalifikační kurzy.
O tom, jak pevnou součástí životů bude využívání generativní umělé inteligence v budoucnu, svědčí i statistiky na školách. Z lednového průzkumu mezi 28 tisíci žáky vyplývá, že třetina oslovených využívá AI při tvorbě úkolů, pětina pak s její pomocí dokonce podvádí při písemkách.
Velké plány na digitalizaci školství má například už letos Ústecký kraj. Přes 300 milionů půjde na výstavbu pavilonu 3D technologií na střední škole ve Štětí, za dalších 300 milionů vybaví a zmodernizuje sto tříd na středních školách.
