Rada míru je v návrhu své charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Nejprve by se zabývala konfliktem v Pásmu Gazy a poté by se měla rozšířit k řešení dalších konfliktů, napsala agentura Reuters.
K členství v radě se podle AP a Reuters zatím přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán nebo Bělorusko. Pozvánku obdržel také ruský prezident Vladimir Putin.
Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním, a podle Reuters i doživotním, předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Za stálé členství v orgánu by podle amerických představitelů měl být vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Jako bezplatné se podle AP nabízí členství na tři roky.
ČR podle Macinky oficiální pozvání k členství neobdržela. „A proto k tomu žádný postoj mít nemusíme,“ řekl. Inzerovaná cena, miliarda dolarů, je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná, dodal. Maďarsko se k členství přihlásilo.
Ministři se po společném jednání vyjádřili i k pozici svých zemí ke Grónsku. Macinka zopakoval, že ČR podporuje diplomatické jednání. Situace není jednoduchá a nemůže být vyřešena jedním prohlášením či jednou větou, řekl. „Nemyslím si, že demonstrace jednoty bude stačit,“ podotkl.
Diplomatická jednání by podle něj klidně mohla trvat delší dobu. „Jsme připraveni využít i jako ČR toho, že máme velmi dobré, nadstandardní vztahy se Spojenými státy, možná lepší než některé jiné evropské země. A tedy bychom mohli být připraveni zkusit v těch jednáním nabídnout naši pozici jako pomocnou třeba tomu Dánsku,“ dodal. O situaci telefonoval s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou a některými dalšími evropskými ministry zahraničí.
Szijjártó věc nepovažuje za unijní záležitost, jde podle něj o problém, který mi měl být vyřešen mezi dvěma stranami. Nepovažuje za nutné, aby EU vydala společné prohlášení.
Emisní povolenky, migrace a V4
Szijjártó je první ministr zahraničí, který českého ministra v Praze navštívil po jmenování do funkce. „Máme na co navazovat,“ podotkl Macinka s odkazem na spolupráci vládních stran obou zemí v evropské frakci Patrioti pro Evropu. Shodné postoje mají například na emisní povolenky ETS2 či na otázky spojené s migrací. „Bavili jsme se o tom, co udělat s V4, aby byla lépe funkční,“ řekl český ministr.
Szijjártó novinářům řekl, že si váží spolupráce s českými Patrioty. Obě vlády podle něj před sebou mají mimo jiné úkol postavit se proti přesidlování migrantů do svých zemí. Společně podpoří také snahu Spojených států o mír a nenechají se zatáhnout do války, dodal.
Vítězství českých stran z frakce Patrioti pro Evropu ve sněmovních volbách podle maďarského ministra také umožňuje oživení spolupráce na úrovni V4. „Je to v zájmu střední Evropy, posiluje nás to,“ řekl.
Szijjártó se v pondělí potkal také s premiérem Andrejem Babišem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Úřad vlády následně uvedl, že se shodli na významu dalšího posilování spolupráce ve Visegrádské skupině (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko).
„Jednali také o prohlubování obchodních vztahů a o zahraniční politice. Maďarsko je důležitým partnerem České republiky v oblasti obchodu, bezpečnosti a investic,“ dodal úřad.
Szijjártó navštívil soukromě Prahu zhruba před rokem, i tehdy se setkal s Babišem. České ministerstvo zahraničí nebylo tehdy o programu maďarského ministra v Praze oficiálně informováno. V Budapešti se Szijjártóem jednal předloni v dubnu tehdejší ministr zahraničí Jan Lipavský, jinak se většinou setkávali při vícestranných jednáních, například V4 či ministrů zemí EU.
