V souvislosti s válkou na Ukrajině, která trvá od února roku 2022, Moskva podle Pavla usiluje o zrušení mezinárodního řádu vzniklého po studené válce. Pokud uspěje, nebude to znamenat jen obnovení ruské sféry vlivu ve střední a východní Evropě, ale také konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než 100 milionů lidí.
Pavel uvedl, že Putin, jehož země se stala „odhodlaným agresorem“, nemá skutečný zájem o mírová jednání a jeho cílem zůstává donutit Ukrajinu, aby se podrobila. „Ukrajina je pro nás zkouškou. Pokud tam Rusku umožníme porušovat hranice a smlouvy, nikdo z nás se nemůže cítit v bezpečí,“ varoval.
Pokud se podaří zachovat transatlantickou a evropskou jednotu, je podle českého prezidenta možné plány Ruska překazit, a to bez přímé konfrontace s touto zemí. Zaprvé je podle něj nutné nadále podporovat ukrajinské ozbrojené síly zbraněmi a vybavením, zadruhé zpřísnit a lépe koordinovat protiruské sankce a zatřetí poskytnout Ukrajině trvalé bezpečnostní záruky, jakmile boje ustanou.
Pavel dále uvedl, že spolu s Ruskem zpochybňuje mezinárodní pravidla i Čína, a mezinárodní společenství tak dostává trhliny. „Výsledek je zřejmý: více válek, více násilí a světový řád plný sporů,“ řekl.
Dnešní dobu srovnal s rokem 1995, kdy na Harvardově univerzitě při promoci absolventů vystoupil tehdejší český prezident Václav Havel. „Třicet let po Havlově projevu svět není v lepším stavu,“ míní Pavel. Zatímco ještě v roce 2005 si ozbrojené konflikty vyžádaly méně obětí než kdykoli od druhé světové války, loni bylo podle něj už přes šedesát mezistátních konfliktů, tedy nejvíce od roku 1946.
Pavel před zaplněným auditoriem také připomněl Havlova slova, že největší zodpovědnost nesou ti, kteří mají největší moc a vliv. „Ať se nám to líbí nebo ne, Spojené státy nyní pravděpodobně nesou největší odpovědnost za směr, kterým se náš svět bude ubírat,“ řekl tehdy Havel.
Podle Pavla bude americká podpora i nyní klíčová, ne však jako náhražka evropské odpovědnosti, ale jako opora a kotva západní bezpečnosti. Evropané totiž podle českého prezidenta přebírají stejnou odpovědnost jako Spojené státy – „a v naší části světa dokonce ještě větší. To je nejen správné, ale také nezbytné.“
Autoritářské země podle Pavla sice hovoří jazykem míru, důstojnosti či dialogu, ale jejich činy mluví jinak a představují odmítání základních principů, jako je Charta OSN, mezinárodní právo a mírové řešení konfliktů. „Nehrajme jim do karet. Kdekoli ustoupíme, oni rádi zaujmou naše místo,“ varovala česká hlava státu.
„Alianci autokracií můžeme čelit jen jako aliance demokracií – nejen vojenskou vahou, ale i jednotným záměrem a jasnou vizi. A v tomto úsilí nemají Spojené státy přirozenějšího spojence než Evropu,“ uvedl Pavel v závěru proslovu, který publikum složené především ze studentů ocenilo potleskem.
3,5 milionu kusů munice pro Ukrajinu
Pavel přitom připomněl, že v rámci české muniční iniciativy už Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů velkorážové munice.
„Byli jsme také mezi prvními, kdo po invazi v únoru 2022 poskytli Ukrajině pomoc. Česko téměř okamžitě vyprázdnilo své vojenské sklady, aby dodalo naléhavě potřebné vybavení, včetně těžké výzbroje,“ uvedl.
Zmínil i pomoc více než 400 000 ukrajinským uprchlíkům, podporu Ukrajině na jejím území a také protiruské sankce. „Spustili jsme muniční iniciativu, která dodala ukrajinským obráncům až 3,5 milionu kusů velkorážové munice – a zůstává klíčovým nástrojem jejich obrany,“ podotkl také. Česko v rámci muniční iniciativy shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii.
Pavel o volbách v Česku
Co se týče voleb v tuzemsku, padl na debatě následující dotaz s tím, že pravděpodobně zvítězí opoziční hnutí ANO Andreje Babiše: „Existuje nebezpečí, že se Česká republika vydá populistickým a protievropským směrem jako Slovensko nebo Maďarsko?“
„Bylo by nezodpovědné, kdybych řekl, že není žádné nebezpečí, protože s největší pravděpodobností budeme mít jiné složení vlády,“ odpověděl Pavel a dodal, že šanci dostat se do parlamentu má až sedm politických stran.
„Nejsilnější je víceméně středově populistické hnutí Andreje Babiše. On není proti EU nebo proti NATO. Rozumí, že je jediná cesta, jak můžeme garantovat naši bezpečnost a prosperitu, je v rámci těchto organizací,“ pokračoval prezident a uvedl, že riziko v tomto směru představují potenciální koaliční partneři ANO. Dodal, že strany současné vládní koalice nevyjádřily ochotu jít do vlády s Babišem.
„Takže zůstávají strany, které jsou buď otevřeně extremistické nebo k tomu mají blízko. Jedna z nich vyjádřila, že chce referendum o setrvání nebo opuštění NATO a EU. Takže když oni půjdou do vlády, je možné, že uvidíme nějaký trend změnit současný kurz,“ řekl Pavel.
„Ale jak jste řekl, máme (do voleb) ještě dva týdny. A doufám, že naši lidé porozumí tomu, co je v sázce. Že si nemůžeme dovolit žádný experiment a riskovat naši bezpečnost referendem, které může skončit stejně jako referendum o brexitu, což přineslo mnoho frustrace řadě Britů,“ uvedl Pavel. „Myslím, že nakonec pravděpodobně neuvidíme žádnou významnou změnu v zahraničněpolitickém směřování (země),“ zakončil prezident.
