„Prezident Trump a jeho administrativa nabízejí, už jen tím, že tam jsou, novou příležitost k jednání. Uzavření dohody bude nesmírně důležité, ale ta dohoda bude muset mít akceptovatelné podmínky pro Ukrajinu, akceptovatelné podmínky pro Evropu, nejen pro Rusko nebo pro Spojené státy,“ řekl Pavel na setkání se studenty fakulty politických věd v Podgorici.
„Obávám se, že pro prezidenta Trumpa je samotný fakt uzavření dohody, a tedy to, že je vnímán jako tvůrce dohody, pravděpodobně důležitější než bezpečnostní situace v Evropě,“ dodal s tím, že Evropa potřebuje silný hlas při všech jednáních o míru. Ten podle něj musí odrážet bezpečnostní zájmy Evropanů.
Domnívá se rovněž, že mír na Ukrajině by měl být součástí širší diskuse s Ruskem o bezpečnostním uspořádání v Evropě. Dohoda podle něj musí obsahovat záruky jak pro Evropu, tak pro Rusko, a to „na celé linii styku od Severního moře po Černé moře“.
„Pokud budeme jednat pouze o situaci na Ukrajině, nebude v Evropě žádná bezpečnost,“ dodal český prezident s tím, že jednání by se mělo vést například o již neplatných smlouvách o konvenčních i jaderných zbraních, armádních cvičeních či vojenské přítomnosti na hranici.
Invazi do sousední země zahájilo Rusko před bezmála třemi lety. Ukrajinské síly zpočátku dobyly některá území zpět, v posledních měsících ale pomalu ustupují ruskému náporu.
Trump před nástupem do Bílého domu tvrdil, že válku vyřeší do 24 hodin, později toto vyjádření mírnil. Jeho vyjednavači tvrdí, že příměří lze dosáhnout tlakem na obě strany, aby se dohodly. Americký prezident ve středu Rusku pohrozil cly a dalšími sankcemi, pokud dohoda o konci války nepřijde rychle. Deklarované pozice Kyjeva a Moskvy dosud jakoukoliv dohodu vylučují.