„Pan prezident se nakonec netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ komentovala setkání ministryně. Skutečnost, že vláda ve svém rozpočtu plánuje nezvyšovat výdaje na obranu pak kritizoval také Hrad.
Podle Pavla není zdůvodnitelné, aby obranné výdaje v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly nebo se dokonce snižovaly. „Prezident v tomto požádal vicepremiérku a ministryni financí, aby vláda předkládala státní rozpočet, který obsahuje výhled na následující roky, jak to požaduje zákon,“ uvedl Hrad.
Pavel zároveň ocenil snahu vlády sestavit rozpočet odpovídající realitě s ohledem na očekávané příjmy a výdaje.
„Představoval si vyšší navýšení. Navyšujeme tisíc vojáků. Chceme se věnovat tomu, co armáda skutečně potřebuje, aby byla bojeschopná,“ pokračovala vicepremiérka a ministryně obrany s tím, že Česko splní dvě procenta HDP na obranu.
„Jsme v situaci, kdy se podhodnocovalo zdravotnictví a školství,“ dodala. Česká republika je podle Schillerové v případě konfliktu tranzitní zemí a Česko by se mělo zaměřit na infrastrukturu a zdravotnictví. „Je to i o tom, aby se jednalo o tom, které výdaje do NATO jsou započítatelné. Chtělo by o tom vést nějakou bližší debatu,“ komentovala setkání ministryně.
Prezidenta ubezpečila, že vláda hlasovala o tom, že v případě potřeby se musí peníze v rozpočtu na bezpečnostní položky najít. Dodala také, že rozpočet se schodkem 310 miliard korun je maximum možného. „Netěší mě, ale stojím si za tím.“
Prezident podle Schillerové nehodlá schvalování rozpočtu na letošní rok prodlužovat a podepíše ho v blízké době.
Schodek v rozporu se zákonem
Minulý týden Pavel při návštěvě Pobaltí řekl, že chce se Schillerovou mluvit zejména o tom, zda je navržený schodek v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada (NRR) opakovaně uvedla, že deficit zákon porušuje, Schillerová to odmítla se zdůvodněním, že se pravidla nevztahují na situaci, kdy Sněmovna vládě návrh rozpočtu vrátila k přepracování.
Podle rozpočtové rady existuje riziko, že se nepodaří splnit zákonem stanovené minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), ke kterým se Česko také zavázalo v NATO.
Prezident řekl, že bude chtít vědět, zda je letošní rok pouze přechodový a od příštího roku výdaje na bezpečnost a obranu opět porostou.
V úterý na schůzku se Schillerovou naváže Pavel jednáním s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Také jeho chce upozornit na problémy, které u státního rozpočtu vidí.
